Miroslav Bárta: „Kulturní a historický odkaz Egypta zatím není ohrožen“
Hosty čtvrtečního (3. února) předpoledního rozhovoru byl vedoucí českých výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta.
S napětím hledíme k Egyptu, kterým zmítá bouře nepokojů, země se možná nevyhnutelně blíží k občanské válce. Tisíce turistů prchají pod dohledem ambasád od pyramid a Rudého moře. Ovšem jeden důležitý fakt zůstává médii opomíjen. Nesmírné kulturní bohatství, kterým Egypt oplývá, je nyní ponecháno na pospas rukám vandalů a vykradačů hrobů, plundrujících odkazy dávné civilizace.
Dnešním hostem moderátorky Martiny Kociánové se stal egyptolog a vedoucí českých výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta. Vystudoval egyptologii, pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie a stal se také vedoucím expedice do Abusíru, rozsáhlé lokality, na níž se nachází nekropole staroegyptských panovníků.
Kvůli současné vlně občanského násilí v Egyptě jsme se pochopitelně našeho hosta zeptali, co se děje ve výzkumné oblasti: „Informace jsou kusé a nepřehledné. Tento týden v pondělí vzniklo Ministerstvo pro památky. Zabránilo se tak poškozování archeologických exponátů např. v Egyptském muzeu v Káhiře. Vláda se snaží dostat pod kontrolu inkriminované lokality, kam posílá vojáky, aby nedošlo k dalšímu poškozování artefaktů.“ Existují dvě kasty místních obyvatel, dodává M. Bárta. Jedni pyramidy chrání vlastním tělem a druzí rabují. Naštěstí prý převažuje pozitivní segment: „V hlavním městě je třeba celá řada lidí, co postávají v noci kolem muzea a hlídají ho, aniž by za to byli placení.“ To je bezesporu dobrá zpráva nejen pro posluchače Dvojky, ale pro celý svět a lidstvo jako takové.
Otázkou zůstává, zda se současné události daly předvídat a zda se jim dalo předejít: „Mě bylo jasné, stejně jako komukoliv jinému, že egyptská společnost je vystavená mnoha stresům. Zachycovali jsme jasné signály o tom, že lidé žijí na hranici chudoby.“ Průměrný dělník musí, podle slov archeologa, na 1kg hovězího masa pracovat v průměru dva dny. Běžné rodiny žijí z chleba, sýru a dostupné zeleniny.
V každém případě kulturní památky - a také archeologie - tvoří významnou část místní ekonomiky. Bohužel se šíří špatné zprávy z pyramidových polí, kde se i přes veškerá opatření rabuje a památky vykazují výrazné škody. V zemi je momentálně velice obtížné se pohybovat i pro Egypťany, natož pro cizince, takže revize škod není možná. Místní policie je zcela vytížená potlačováním občanských nepokojů.
Jak bude tedy vypadat budoucnost praktické egyptologie? M. Bárta odpovídá: „Snažím se sledovat všechna dostupná zpravodajství, která zatím nasvědčují tomu, že by k zásadním změnám nemělo dojít. Náš výzkum se musí odehrávat přímo na místě a nejde ho přesunout do kanceláře.“ I následující slova vedoucího českého výzkumu v Egyptě nás uklidňují: „Situace v poušti je velice složitá. Najít na několika metrech čtverečních písku to, co člověk hledá, je docela problém. Nebojím se ale, že by místní vandalové v následujícím období znehodnotili nějaký významný objev. Postrádají totiž potřebné technického zázemí a pocházejí většinou z chudých poměrů. Nemají takovou podporu jako my, tedy satelitní snímky a geologický průzkum.“ Snad tedy egyptský odkaz ze slavné minulosti bude zachován pro další generace.
Více si poslechněte sami, a to v audiozáznamu rozhovoru s moderátorkou Evou Kvasničkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
