Michal Petrov: Pořad Retro vznikl, aby zalepil díru ve vysílání

Snaha zachycovat okamžiky, které patří minulosti, jsou staré jako lidstvo samo. Nezáleží na tom, jestli se jedná o nástěnné malby v jeskyních, fotky nebo seriály.

Vzpomínky na dětství nebo mládí jsou pak úplně zvláštní kategorií. „Dětství a mládí nezáleží na režimu. Když dívku chcete vzít do kina, je jedno, jestli hrají sovětský nebo americký film. Důležité je, že jste s ní.“

Čtěte také

Novinář Michal Petrov nechce nikomu říkat, co prožil. „To ví každý nejlíp sám. Vzpomínky jsou strašně individuální.“

Retro vzniklo z nouze

V roce 2008 odstartoval na televizních obrazovkách pořad Retro, který mapoval právě tyhle fenomény. Jeho autorem byl novinář Michal Petrov. Málokdo by věřil, že tenhle pořad, který si za dobu svého vysílání získal spoustu diváků, představuje šaty spíchnuté ze zbytku.

„Na začátku byla desetiminutová díra na nově vzniklé ČT 24. Když máte něco vyrobit zadarmo, hledáte v archivu. V první fázi to byl sestřih z tehdejších televizních novin. Když jsem se na to díval a vybíral, přišlo mi škoda nevyužít spousty dalších věcí. Řekl jsem si, že by to nebyl špatný pořad.“

Retro patří k rodinnému albu

Na základě pořadu vznikla také kniha Retro. „Hodně jsem sázel na obrazovou složku, proto je tam hodně fotografií. Byla to mravenčí práce.“ Petrov ji prý psal hlavně pro vrstevníky. „Časem totiž zjistíte, že trhliny ve vaší paměti jsou čím dál větší. Zajímal mě ale i pohled mladší generace.“

Co se týká filmů, i u nás vznikaly za bývalého režimu kvalitní snímky, říká Michal Petrov|foto: Adam Kebrt

Vzpomínky na doby reálného socialismu nemají podle něj nic společného s politikou. „Nostalgie je pozitivní emoce a lituju lidi, kteří se ohlížejí a vidí jen zlo. Ta ideologie byla nesnesitelná a nálada stísněná. Chtěl jsem jen, aby kniha doplňovala rodinná alba.“

Vždy s úsměvem

Úspěch knihy se podle Michala Petrova zakládá na faktu, že se na pultech konečně objevilo něco, co se snaží přesvědčit starší generaci o tom, že její život nebyl marný. „To bychom rezignovali na naší podstatu.“

Nad vzpomínkami je lepší se usmívat, případně i bavit, než se mračit.

Jaké se dřív vydávaly knihy? Chutnaly by nám tehdejší špekáčky nebo chleba? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.