Michal Horáček psal o chytrém, tak já nakreslil geniálního blbce. Vznikl tak zajímavý dialog s textem, říká ilustrátor

Oldřich Jelen byl odmalička velký milovníkem knih a ilustrací. „Říkal jsem si, že to bude moje životní krédo. Ale nebudu to dělat jako Kamil Lhoták nebo Zdeněk Burian.“

Byl přesvědčený, že ilustrace dává umělci obrovské možnosti. „Vy máte text a ten můžete graficky doplnit. Nebo můžete přijít s tím, že text rozšíříte o fantazii té ilustrace.“

Převracení významů slov

Knihu esejů Michala Horáčka O české krvi otců vlasti ilustroval tak, že převracel významy jeho textu. „On psal o chytrém, tak já nakreslil geniálního blbce. Vznikl tak zajímavý dialog s textem a Michala Horáčka to hrozně bavilo.“ Kniha se stala bestsellerem.

Blbec ilustrátor

Podle odborníků dělá grafiky, ne ilustrace. „Říkali: Na to se vyprdni, na ty ilustrace. Ty knížky, to je hurvínkárna, to můžou dělat blbci.“ Neudělal to a za své ilustrace dostal různá ocenění. Třeba cenu nakladatelství Albatros za kresby ke knize Haló, je to někdo?, nebo Zlatou stuhu za ilustrace k titulu Jako v zrcadle, jen v hádance.

Přesto tvrdí, že s kritikou má problémy. „Jsem velký solitér na tak malou obec, jako je česká kultura. Příliš se liším od toho, co se zrovna nosí nebo chce prezentovat.“

Aby mohl odejít do Prahy, uzavřel Oldřich Jelen účelové manželství. "Měla to být výpomoc. Ona ale po svatbě řekla, že se rozvádět nebude, protože se do mě zamilovala"|foto: Adam Kebrt

Češi jsou ochotni platit

Čechy obecně ale považuje za velké milovníky umění. Prý neexistuje na světě národ, který by tak miloval umění. Do ateliéru se mu sjíždějí lidi z celého světa, aby si koupili obrázky.

„Říkají, že ceny, které zaplatí mezi sebou Češi za umění, jsou nehorázné. Grafiku nikde ve světě neprodáte tak dobře jako v Čechách.“

Od dětství snílkem

Začalo to už v první třídě, kdy se ho paní učitelka ptala, jestli je přítomen. Maloval si do knížek. „S Leninama a rudejma vlajkama jsem pak vyhrával soutěže.“ Knihy se staly jeho osudem a začal se učit knihařem. V dílně začal Oldřich Jelen malovat. Pak odešel do Prahy.

Uklízel v Klementinu a vystřídal spoustu dalších zaměstnání. Zpátky k umění se dostal díky kamarádovi, který pracoval pro významného sochaře. „Dva roky jsem u něj dělal sochařinu.“ Po revoluci pak odešel na svoji vysněnou Akademii výtvarných umění.

Jak vzpomíná na své začátky? Proč ilustroval karty? Co nabídne Světové setkání grafiků?