Matěj Lipský: "Matky automaticky přikládají dítě na levou stranu, aby slyšelo tlukot jejich srdce“
Když se řekne příjmení „Lipský“, většina z nás si asi vybaví čerstvého devadesátníka, skvělého herce Lubomíra Lipského, nebo jeho bratra, režiséra a scénáristu Oldřicha Lipského. Jejich rod má však i zajímavého pokračovatele.
Vnuk Lubomíra Lipského se jmenuje Matěj a je profesí muzikoterapeut. Hudba totiž ovlivňuje třeba náš krevní tlak, srdeční rytmus, ale i dýchání, termoregulaci nebo motoriku. Může zmírnit bolest, úzkost a strach? Jaké techniky se konkrétně při muzikoterapii využívají? A jak lze muzikoterapii využít při porodu, u kojenců, batolat, předškoláků či teenagerů?
Tlukot matčina srdce
Spojení muzikoterapie je tvořeno dvěma slovy, muzika a terapie. Rozumíme tomu dobře tak, že základem úspěchu je tedy dobrý vztah mezi klientem a terapeutem? „Hudba je médium, které může být nejen nástrojem, ale i dobrým partnerem takového vztahu. Je to složité, ovšem aby muzikoterapie byla opravdu terapie, musí užívat muziku za konkrétním účelem.“ Příkladem jsou prý zejména matky, které automaticky přikládají novorozence na levou stranu tak, aby dítě slyšelo tlukot srdce. Ve chvíli, kdy terapeutky v dětských centrech dělají to stejné, lze to považovat za muzikoterapii, protože pro vývoj dítěte je podle M. Lipského tento prvek zcela nezbytný.
Absolutní ticho neléčí
Říká se, že ticho léčí, ale je tomu opravdu tak? Co je tedy lepší, hudba nebo klid? „Zajímavost je, že absolutní ticho je pouze ve vakuu, kde se zvuk nešíří. Každý člověk potřebuje k životu alespoň minimální ruch, jinak zešílí.“ Hudba a zvuky jsou v našem životě prý zcela nezbytné, a to dokonce i pro sluchově postižené. Matěj Lipský upřesnil, že pokud se takto postižení identifikují s majoritní společností, je hudba důležitá i pro ně.
Více v záznamu rozhovoru na začátku článku…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
