Málokdo ví, že z korunovačních klenotů je nejvzácnější ostatkový kříž, říká Andrej Šumbera

2. květen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Šumbera

V pondělí (2. května) byl hostem magazínu „Je jaká je“ po 11:05 hodině restaurátor, fotograf a akademický malíř Andrej Šumbera, který mj. pracoval na vzácném relikviáři sv. Maura.

Víte co má společného sousoší sv. Václava na stejnojmenném pražském náměstí, relikviář sv. Maura nebo české korunovační klenoty? Kromě jejich obrovské kulturní a historické hodnoty prošly rukama restaurátora Andreje Šumbery. Při práci se mu netřesou. I když se doslova dotýká naší historie. „Tréma je v mém oboru handicapem, takže to musím brát jako profesionál. Stejně jako chirurg, který operuje třeba lidský mozek, i já musí zachovat klid a nesmí se mi třást ruce.“

Respektu a úctě se ale prý dá těžko ubránit. Jistou fascinaci cítil např. při restaurování zlatého ostatkového kříže, který je součástí českých korunovačních klenotů. „Málokdo to ví, ale je cennější než svatováclavská koruna. Po stránce relikvií, které jsou v něm ukryty, je to pravděpodobně nejvýznamnější předmět svého druhu v Evropě.“ Ve schránce, která je jakousi výkladní skříní, se nachází nástroje Kristova umučení: dřevo a hřeb z kříže, houba, kterou byl omyt a provaz, kterým byl ke kříži připoután. Z druhé strany jsou další komůrky, ve které se nachází, kromě dalších vzácností, např. článek prstu sv. Jana Křtitele. „Když si uvědomíme, jak významná je tato památka nejen pro křesťanský svět, je s podivem, že poslední odborný článek o tomto uměleckém díle napsal biskup Antonín Podlaha v r.1903,“ poznamenal restaurátor, který se při své práci na korunovačních klenotech soustředil i na samotnou korunu. Zkoumal ji v r. 1998, 2003 a 2008. „Zaujaly mě kompozice, počet a tvary kamenů a objevil jsem tak např. numerické symboly. Když jsem si nastudoval odbornou literaturu, zjistil jsem, že svatováclavská koruna symbolizuje nebeský Jeruzalém." (pozn. red. mystické město, které sestupuje z nebe). Podle Andreje Šumbery k nám všechny tyto historické předměty promlouvají pestrou symbolikou. „Obohacují člověka a stačí jim otevřít srdce, aby s vámi začaly komunikovat.“

Velmi zajímavá byla práce i na další unikátní památce, kterou byl relikviář sv. Maura. „Dobrý profesionál se musí orientovat ve zlatnických technikách i dřívějších postupech. K obnově tepaných sošek jsme museli zrekonstruovat tehdejší techniku. Kolegové z německých Cách nám dali v tomto směru cenné rady.“ A. Šumbera pracoval na relikviáři s přestávkami 11 let. „Musel jsem si občas dopřát změnu, abych se z toho nezbláznil“. Dlouholetá práce na románské památce (kolem r. 1200) mu však nikdy nezevšedněla. „Můj vztah se naopak umocňoval a já si dal za úkol fotograficky relikviář zdokumentovat.“ Vznikl tak interaktivní CD-ROM s asi tisícovkou fotografií.

Relikviář sv. Maura

Relikviář byl archeologickým nálezem a při jeho čištění se A. Šumbera rozhodl použít staré technologie. „Místo moderních čistících prostředků jsem se rozhodl pro výluh z mydlice lékařské. Lepidla jsem používal jen ta, která jsem měl vyzkoušená. Byla to celá škála věcí, které ale zdržovaly práci a já narážel na to, že všichni to chtěli rychle. Jsem tak trochu outsider, narozdíl od těch, které nazývám „ranaři“ a které nezajímá kvalita, ale rychlost práce.“ Této druhé skupině nahrává i legislativa, protože záruka na restaurátorskou práci je pouhých 5 let.

Je tato profese radostí? Po stránce provozní a existenční to prý až taková radost není. „Žijeme v době, kdy je hlavním kritériem rychlost a cena. To se nutně musí projevit na kvalitě. Kromě toho, restaurátoři nemají stavovskou komoru, jako lékaři nebo architekti. Zájem na jejím ustavení není, protože některým kolegům by to vadilo. Komora by jim totiž svítila baterkou do svědomí,“ poznamenal A. Šumbera, podle kterého je např. rekonstrukce Karlova mostu po stavební a koncepční stránce výborně udělaná. „Byli tam dobří kameníci. Bohužel ale i pomocné síly, takže některé detaily jsou hrozné. Např. spárování. Obyčejný chalupář by takové řemeslníky vyhnal a my to na Karlově mostě máme. Významné památky by se měly obnovovat ukázkově a na nejvyšší možné úrovni. Už proto, že je to precedens do budoucna.“

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru s Martinou Kociánovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.