Lukáš Kovanda: Růžové brýle centrální banky

15. únor 2019

Koncem tohoto týdne se dozvíme, jak se loni dařilo ekonomikám Visegrádské čtyřky. Ve čtvrtek a pátek příslušné statistické úřady vyřknou ortel nad posledním čtvrtletím loňského roku, a tedy nad celým rokem 2018. Pro Česko to podle všeho nebudou lichotivé zprávy. Není ovšem třeba hned smutnit.

Ekonomika zpomaluje kvůli Číně, na příchod krize to nevypadá, tvrdí člen rady ČNB Michl

Aleš Michl

Růst české ekonomiky loni zpomalil na 3 % ze 4,5 % v roce 2017. Česko tak roste pomaleji než Slovensko, Polsko nebo Maďarsko. Naopak německé HDP loni rostlo jen o 1,4 % a v letošním roce by to mělo být ještě méně.

Česko naposledy jakžtakž drželo z ostatními zeměmi Visegrádu krok loni v prvním čtvrtletí. Ve druhém a třetím čtvrtletí, tedy od dubna do září, ale citelně zaostávalo. Jeho ekonomický růst byl zhruba poloviční v porovnání s růstem maďarským, polským i slovenským. 

Bohužel, nic se zřejmě nezměnilo ani ve čtvrtém čtvrtletí. Růst české ekonomiky by měl opět výrazně zaostávat za zbytkem středoevropského regionu. Vyplývá to z odhadů analytiků. Ti se sice mohou mýlit, ale ne tak, aby to pozici Česka vůči ostatním zemím Visegrádu výrazněji zlepšilo.

Závislost na Německu

Nabízí se otázka, co vlastně děláme špatně. Než začneme se sebemrskačstvím, podívejme se blíže na data. V roce 2017 totiž Česko rostlo pro změnu rychleji než Slovensko a Maďarsko, takže loňský výkon naší ekonomiky se meziročně srovnával s vyšší základnou, základnou roku 2017, což částečně vysvětluje náš slabší výkon. 

Česká národní banka. Ilustrační foto

Na statistiku však pochopitelně nelze svádět všechno. Česká republika je ovšem ze zemí Visegrádu nejvíce závislá na kondici německé ekonomiky. Objem našeho vývozu do Německa je po přepočtu na obyvatele znatelně vyšší než v případě Polska, Maďarska i Slovenska. Německo je pro změnu silně závislé na kondici čínské ekonomiky. S žádnou jinou zemí nemá tak intenzivní zahraniční obchod. 

I když středoevropský region loni naštěstí zůstal dosti imunní vůči německému a potažmo čínskému ekonomickému zpomalení, tento útlum se přesto projevil. A relativně nejvíce kvůli zmíněné vysoké závislosti právě v Česku. To je tedy další důvod, proč jsme na tom nyní hůře než další země středoevropského regionu. 

Růžové brýle

Lukáš Kovanda: Česko je levným chlévem a lánem Evropy, proto má agrární schodek

Řepka lemuje cyklostezku v polích mezi Pardubicemi a Kunětickou horou

Na první poslech to zní hrozivě. Česko mělo loni historicky rekordní schodek v zahraničním obchodě se zemědělskou produkcí. Znamená to tedy, že kdyby – nedej bože – propukla válka, záhy bychom neměli co jíst? Rozhodně ne. I když teď jistě uslyšíme mnoho nářku nad tím, jak Česko není soběstačné. Skutečný problém českého zemědělství však tkví v něčem docela jiném.

Není proč plakat. Například Česká národní banka české ekonomice věří. Věří i české koruně. Zatímco analytici v souhrnu odhadují, že kurs české měny bude za rok touto dobou kolem úrovně 25 korun za euro, centrální banka prognózuje kurs o padesát haléřů silnější, asi 24,50 koruny za euro. 

To ovšem předpokládá, že nedojde k žádné zahraniční pohromě. Takovou pohromou by mohl být brexit bez dohody, další vyhrocení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nebo prudší než očekávané zpomalení právě čínské ekonomiky. 

Česká národní banka zatím zůstává ve své hlavní prognóze optimistická. Pokud se její růžové brýle nepletou, nakonec s ostatními zeměmi Visegrádu zase srovnáme krok.

Spustit audio

Související