Lukáš Jelínek: Černobílý pohled na izraelsko-palestinský konflikt ničemu nepomáhá
Západní Evropou hýbou reakce na pokračující izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy. Čerstvě jsme se například dozvěděli, že odvolací soud v Nizozemsku rozhodl o zastavení vývozu dílů pro stíhačky F-35 do Izraele, poněvadž ten dostatečně nezohledňuje důsledky útoků pro civilní obyvatelstvo. Sílí také volání, aby Izrael byl podobně jako Rusko vyloučen z hudebních cen Eurovize.
Ve stabilních demokraciích se lidé nebojí líčit sporná témata pestrými barvami. Nikdo soudný se nezastává brutality teroristů z Hamásu, kterým nezáleží na lidských životech Izraelců ani Arabů. Zároveň je ale odmítán přístup „na hrubý pytel hrubá záplata“.
Čtěte také
Jenže právě tomu fandí česká vláda. Premiér Petr Fiala opakuje, že se nesmí zapomenout, kdo je agresorem a kdo obětí. Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka zase míní, že je důležité zachovat jasný a srozumitelný postoj. Jejich výroky byly odezvou na aktuální petici, která českou vládu vyzývá, aby svůj přístup k situaci na Blízkém východě přehodnotila.
Nejde přitom o partyzánštinu kosmopolitní levice, ale o text podepsaný osmdesátkou osobností, z nichž mnohým je blízký havlovský důraz na dodržování lidských práv, ať už jsou okolnosti jakékoli.
Obtížný hmyz
Mezi signatáři jsou například teolog Tomáš Halík, biskup Václav Malý, emeritní ombudsmanka Anna Šabatová, ředitel knihovny Václava Havla Jáchym Topol nebo historik Petr Placák.
Čtěte také
Ti všichni upozorňují na humanitární katastrofu v Pásmu Gazy a na nutnost hájit mezinárodní právo na palestinském území stejně jako na Ukrajině. „To, že nemáme hotová řešení takto komplexního problému, nás nezbavuje povinnosti otevírat otázky a pojmenovávat problémy. Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky,“ stojí mimo jiné v petici.
Svobodně vyjadřovat názory jsme se za pětatřicet let naučili. Podepisujeme petice, účastníme se demonstrací, diskutujeme na sociálních sítích. Zaráží však arogance, s jakou i demokratičtí politici přistupují k občanským postojům. Co se jim nelíbí, smetou ze stolu jak obtížný hmyz.
Čtěte také
Jenže když se Fialův kabinet zavázal stát „izraelskými ústy“ v Evropě, měl by umět vysvětlit i to, proč nejprve Netanjahuova vláda Palestince v Pásmu Gazy vyzývá k odchodu na jih území, aby ten následně masivně ostřelovala. Jako v noci na pondělí město Rafáh u hranice s Egyptem, kam se před boji uchýlil zhruba milion lidí…
Agrese vs. okupace
Přesto přese všechno zůstává Izrael pluralitní demokracií. Díky tomu mohl někdejší izraelský vyjednavač Daniel Levy spolu s palestinskou právničkou Zahou Hassanovou už v říjnu v listu Irish Times konstatovat:
„Za prvé, útok na izraelské civilisty byl neospravedlnitelný, nelidský a v rozporu s mezinárodním právem. Za druhé, kolektivní trestání palestinských civilistů Izraelem a jeho akce v Gaze jsou neospravedlnitelné, nelidské a v rozporu s mezinárodním právem.
Čtěte také
A za třetí: je třeba se věnovat kontextu, tedy okupaci a apartheidu, v jejichž rámci se současný děj odvíjí, pokud si má člověk zachovat integritu a schopnost formulovat strategii, jež by nás mohla dovést do stavu, v němž se jak Palestinci, tak Izraelci budou těšit životům ve svobodě a bezpečí.“
Tolik dvojice Levy-Hassanová, která by se u nás patrně potýkala s obviněními z antisemitismu.
Není jen černá a bílá
Urovnání situace přece musí být i v zájmu Izraele. V opačném případě hrozí růst popularity Hamásu mezi Palestinci, nábor Arabů do islamistických teroristických spolků a rozhašení celého regionu.
Filozof Slavoj Žižek napsal: „Můžeme a měli bychom bezpodmínečně podporovat právo Izraele bránit se teroristickým útokům, musíme však také bezpodmínečně soucítit s hlubokým zoufalstvím a beznadějí Palestinců v Pásmu Gazy a na okupovaných územích. Ti, kdo si myslí, že v tomto postoji je rozpor, jsou ve skutečnosti těmi, kdo blokují mírové řešení.“
Mysleme na tato Žižekova slova, až nás budou opět čeští politici nutit si vybrat mezi černou a bílou.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
