LUH posílají své dítě lásky po cestách Bonnie a Clydea

Pád Wu Lyf byl stejně rychlý a strmý jako jejich vzestup. Kapela, která obdržela cenu NME za nejlepší novou kapelu a kterou sledoval celý (nejen) britský hudební svět, se totiž rozpadla už rok po vydání své debutové desky Go Tell Fire To The Mountain. Frontman a hlavní tahoun Wu Lyf Ellery James Roberts tehdy poslal svým spoluhráčům otevřený dopis, ve kterém vyjádřil svou hořkost nad tím, že v kolotoči povinností kolem proma kapely zaniká osobní a angažované sdělení jejich hudby, a stáhnul se do ústraní.

Ne však navěky. Přestože se první tiskové zprávy o LUH datují k polovině minulého roku, Roberts jako rok vzniku tohoto projektu uvedl 2012. Tedy rok, kdy se setkal s Ebony Hoon, což mu dle jeho slov navrátilo víru v lidství a chuť do dalšího života a tvorby, do níž se pustil právě s ní. Hoon se s Robertsem o prostor na nahrávce dělí rovnoměrně a tam, kde Wu Lyf občas upadali do monotónnosti a extrémně exaltovaný Robertsův styl mohl cyničtější povahy iritovat, její přítomnost tato rizika úspěšně zažehnává. Vztah Hoon a Robertse je určující pro celou existenci LUH – i texty na desce se celkem logicky věnují milostnému vztahu a snaze najít v sobě sílu vytvořit vlastní vesmír, ve kterém nebudou platit zákony džungle a pozdního kapitalismu. S trochou nadsázky tak můžeme paralely ke Spiritual Songs for Lovers to Sing hledat v mýtu o Bonnie a Clydeovi nebo ve francouzské filmové klasice U konce s dechem.

LUH – Spiritual Songs for Lovers to Sing|foto: Mute Records

Určité romantické rebelantství i lehce naivní optimismus jsou přítomné ve všem, co se Robertse týká – v jeho textech, stylu komunikace na sociálních sítích i v hudbě samotné. Přestože LUH v rozhovorech hovoří o novém začátku a návratu na startovací čáru, charakteristická atmosféra Wu Lyf se skrze jeho osobu přenesla i do LUH. Opět slyšíme nostalgické harmonické postupy, bombasticky znějící gradace i jemné balady. Zatímco Go Tell Fire To The Mountain od Wu Lyf bylo ale pevně ukotvené ve světě kytarovek, k nahrávání Spiritual Songs for Lovers to Sing si dvojice přizvala Bobbyho Krlice, anglického producenta známého svými klaustrofobickými ambientními kompozicemi pod hlavičkou The Haxan Cloak. Jeho charakteristické, tribálně znějící beaty prostupují celým Spiritual Songs for Lovers to Sing a už tak téměř nesnesitelně epicky znějící nahrávce dodávají na intenzitě a naléhavosti, o které se Wu Lyf ani nesnilo. Navíc několikrát připraví i pořádné překvapení, jakým je například nástup v polovině skladby $oro. Když deska v druhé části lehce mění směřování a některé balady a kytarovější songy, jako třeba Lost Under Heaven, právě Wu Lyf připomenou, trochu ztrácí ze své sevřenosti a možná i zamrzí, že Krlic nebyl v (ko)producentském křesle usazen stabilněji.

Lidé ovšem nejsou dokonalí a právě to je dělá lidmi – i to je jedno ze sdělení Spiritual Songs for Lovers to Sing. Dokonalost tu tedy hledat nemusíme. V každém tónu je přítomný odstín neklidu a paralyzující touha přenést se ze světa, ve kterém jsou člověk, jeho život a identita redukováni na pouhou hybnou sílu technologického kolosu. Hoon a Roberts navíc přidávají lásku – a přiznejme si to, té není nikdy dost.

LUH – Spiritual Songs for Lovers to Sing (Mute, 2016)
Hodnocení: 85 %