Ludmila Dušková a Jan Kopřiva: „Rajčata na balkonech mohou plnit roli květin“

20. březen 2012

Dnes (20. března) jsme v dopoledním magazínu Je jaká je přivítali po 9:03 hodině hned dva hosty. Pravidelní posluchači je jistě znají. Zavítali k nám totiž Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, odborníci na zahradničení.

Do čeho se máme aktuálně pustit?

Podle Ludmily Duškové je prý ideální začít kořenovou zeleninou. Ta totiž ještě potřebuje tzv. chytit vláhu. „Někdy se stává, že jsou s petrželí velké problémy. Klíčí poměrně dlouho nebo vůbec. Všechno je to dané tím, že semínka kořenové zeleniny obsahují tzv. inhibiční látky, které brzdí klíčení, a to především v suché půdě. Z toho důvodu se musí výsev udělat brzy, aby půda ještě měla zimní vláhu z roztátého sněhu.“

A co bude v brzké době dělat Jan Kopřiva? Ve sněhu si prý založil pařeniště a začne v něm vysazovat saláty. „Rychlený salát je úžasná věc, je to první zelenina. Už mám ale i vyseté ředkvičky.“ To Ludmila Dušková bude pro změnu připravovat půdu pro brambory, o kterých tvrdí, že se „bez nich nedá existovat.“

Pro Cibulku cibule

Ludmily Duškové a Jana Kopřivy se ptal, prostřednictvím elektronické pošty, i moderátor Aleš Cibulka. I jeho zajímalo, do jakých sezónních prací se má pustit s koncem března. Na zahradě prý může vyhrabávat trávník, měl by ale rovněž začít se sázením jeho jmenovkyně, cibule. „Doporučila bych, aby se celý náš národ zaměřil na pěstování cibule ze semínek, ne ze sazečky. Taková cibule je sice méně pracná, většinou je ale napadena moderním škůdcem vrtalkou pórkovou. Perfektní odrůdy, které lze dlouho skladovat a navíc vypadají krásně, jsou např. Tosca, červená Grenada či Tandem.“

Rajčata

Zralá rajčata

Je také ideální období pro sázení rajčat. Ludmila Dušková jim zcela propadla a Jan Kopřiva na ni prozradil, že bude letos sázet „pouze“ 150 keříků. „Sortiment rajčat je obří a orientovat se v něm je kolikrát velmi složité. Můžeme mít rajčata pouze na balkony. To jsou odrůdy, které se používají tehdy, když nemáme žádnou zahrádku. Můžeme si tedy osázet truhlíky. Doporučila bych odrůdy Bajaja nebo Aztek, což je žluté rajče. Visí dolů a mohou se použít místo květin. Kdo nemá truhlíky, ale má místo na malý květináč, může si vyset rajčata nizoučká. Z těch bych doporučila odrůdy Vilma nebo Venus. Vytvářejí maličké, ale vynikající plody. Jestliže máte malý záhon, zkuste si zasadit rajčata ovocná. Doporučila bych ta melounová, která jsou proužkatá, vynikající chutí a voní. Zmínila bych i rajče pomerančové, odrůda zlatavá. Na povrchu je žluté a když ho rozkrojíte, je oranžové a nádherně voní. Za zmínku stojí i rajče Radana, které vypadá jako malilinkatá červená hruška. Kdo by měl zájem a chtěl pěstovat rajčata cherry v obrovských hroznech až na zem, ať zkusí odrůdy Cherola nebo Goldkrone. Na kečupy jsou vhodné odrůdy Herodes, Hardy nebo Brutus. Komu by to nestačilo, tak může zkusit odrůdy Pedro, Orkado, Uragán či novou odrůdu Daphne a nebo Spencer. Je středně veliká, plody mají v průměru asi 4 cm a chuťově se vyrovnají naší klasické odrůdě Start."

Jak na semínka medvědího česneku?

Medvědí česnek je v záplavě toho z Číny velice žádanou komoditou. Je to ovšem i zajímavá léčivá rostlina. „Je dobré předpěstovat si jeho semínka doma za oknem. Myslet je třeba také na větrání a umírněné zalévání, aby osivo neshnilo. Pozor si musíme dávat i na přímé slunce. Jakmile rostliny vyklíčí, doporučila bych mladé sazenice přesadit do květináčů, aby zesílily. Teprve potom bych je přemístila ven. Jedná se o vytrvalou rostlinu, takže nemusíme mít strach, že by během zimy zmrzla.“

Škůdci v zahrádce

Krtek (ilustrační foto)

Jedním z nejnepříjemnějších škůdců je krtek. Zahrádkáři proti němu bojují všemožnými, někdy až kuriózními, metodami. Novinkou v boji proti tomuto hmyzožravci jsou dýmovnice vyrobené na bázi česneku. „Jsou velmi účinné. Stačí je umístit do krtčí hromádky, zapálit a dým vypudí krtka pryč ze zahrádky.“ Chovatelé koček mohou zvolit i jinou metodu: recyklaci použitého steliva. Přípravek se nasype do krtince a výsledek je prý na jedničku.

Nejen krtci, ale i hryzci ztrpčují zahrádkářům život. Problematičtí jsou zejm. v tom, že jim chutnají i kořeny ovocných stromů. Jak prozrazuje Jan Kopřiva, boj s ním je těžký, je ale možné nad ním zvítězit. „Proti hryzcům se dá bojovat i pomocí tzv. parafínových bloků. Jsou to tuhé růžovo - oranžové návnady, které voní po čokoládě a strkají se přímo do děr. Mají tu výhodu, že se ve vlhkém venkovním prostředí nerozmočí. Na tyto návnady navíc nejdou domácí zvířata. Obsahují totiž hořké činidlo. Tím pádem se jim psy a kočky vyhnout.“

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Marie Retkové s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.