Luděk Červenka: „Věda se nemůže opírat pouze o náhodu“

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Luděk Červenka

Hostem Evy Kvasničkové a magazínu „Je jaká je“ před čtvrtečním polednem s datem 1. března, byl lékař a vědec Luděk Červenka.

Pacient chce být především léčen a pokud možno i vyléčen. Jestliže mu to současná medicína neumožňuje, nezbývá než bádat. Ve zkratce IKEM nalezneme pod písmenem E slovo experimentální a za tímto písmenem stojí i Luděk Červenka, přednosta Centra experimentální medicíny.

Vědec si neustále klade nové otázky

Na medicínu lze nahlížet různými způsoby. Můžeme jí vnímat jako léčebnou metodu jednotlivce nebo jako skládačku, která ve finále může zachránit statisíce životů: „Já mám na jedné straně výhodu, že mohu celý den pročítat odborné publikace a přemýšlet. Nemusím operovat, ale ve chvíli, kdy si přestanu pokládat otázku - proč by to tak mohlo být, prodělám syndrom vyhoření a má kariéra vědce bude pravděpodobně u konce.“ L. Červenka chtěl být původně právníkem, ale dal na radu svého otce a stal se lékařem. Být právníkem v bezprávní době je prý šílenství.

Byl penicilín původně pouze plísní na svačině Alexandera Fleminga?

Náhoda přeje připraveným. Jak důležitou roli hraje v historii lékařství? Přišel Alexander Fleming na převratný penicilín opravdu pouze díky své nepořádnosti? „Všichni co si myslí, že se jednalo o náhodu a že k objevu antibiotik vedla čistě jeho nepořádnost, by se měli památce lékaře omluvit. Byl to totiž extrémní systematik a na rozdíl od mnoha jiných, dával vzorky stranou zcela vědomě. Čekal i řadu let, co se z výzkumu nakonec vyvine.“ Podobný příběh se odehrál i v oblasti nefrologie, které se L. Červenka aktivně věnuje: „Dnes víme, že pro léčbu hypertenze jsou léky zasahující do renin-angiotenzinového systému ty nejúčinnější. Počátek výzkumu těchto látek sahá do roku 1898, kdy se podařilo vlivem homogenizované ledviny upravit krevní tlak pokusného zvířete. Teprve až kolem roku 1960 brazilští lékaři nalezli souvislosti s vlivem jedu brazilské zmije na lidský organismus a po prvotních předsudcích obhájili možnost v bádání pokračovat.“ I když se občas zdá být základní výzkum zbytečný, bez něj není možné dosáhnout pokroku. Nejpodstatnějším poselstvím, které tedy z příběhu L. Červenky vyplývá je, aby stát podporoval všeobecnou vzdělanost a právě zmíněný základní výzkum.

Léky

Získat peníze na výzkum není nic jednoduchého

Ne každý o sobě může tvrdit, že by mu práce byla zároveň i koníčkem: „Když jdu se špatnou náladou do zaměstnání, snažím se být zavřený v kanceláři dokud mě to nepřejde.“ Do vypjatých situací se L. Červenka dostal např. jako odborný garant při realizaci unikátního centra CEVKOON. To vzniklo v rámci Operačního programu Praha konkurenceschopnost: „Projekt byl směřován spíše na praktičtější části výzkumu v oblasti transplantační a kardiovaskulární. Získání dotace ve výši 80 milionu korun z evropských fondů nebylo vůbec nic jednoduchého. Dodnes mám v paměti projektovou příručku, což je neustále se měnící několikasetstránková publikace. Naštěstí, k velké cti pracovníků magistrátu, se nám nakonec podařilo projekt úspěšně realizovat.“ Díky získaným penězům bylo možné nakoupit nové přístroje a podpořit tak experimentální medicínu v České republice.

Více, nejen o činnosti centra CEVKOON, naleznete v záznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou. (Audio je umístěno na začátku článku.)