Lubomír Brabec: „Děti by se měly učit hudbě, aby měly bohatší život“

V mládí byl Lubomír Brabec spíše sportovcem. Osud vše obrátil naruby, když vzal do ruky kytaru. Dnes jeho diskografie obsahuje 30 titulů. Spolupracuje s nejrenomovanějšími sólisty a orchestry, ale zároveň i s jazzmany a interprety nejrůznějších žánrů. Dobrodruh se z něj ale, podle jeho vlastních slov, nevytratil. Jezdí na koni, potápí se, je horolezcem a nadšeným jachtařem.

Hudba a život
Lubomír Brabec doporučuje všem rodičům, aby dali své děti učit hře na nějaký nástroj. „Ne proto, aby se z jejich potomků stali virtuózové, ale aby měli bohatší život.“

Není dřevo jako dřevo
Kytara jej přivedla až na koncertní pódia. „Beethoven řekl, že kytara je malý orchestr. To je na ní krásné. Je barevná a dá se na ní mnoho vymyslet.“ Lubomír Brabec má dvě kytary, které vyrobil japonský mistr Masaru Kohno. „On odjel do Španělska, kde se 15 let učil. Pak se vrátil a s japonskou důkladností začal pracovat. Když jsem se ho ptal, čím jsou jeho nástroje tak úžasné, odpověděl mi, že dřevo je nejdůležitější. Sám si ho prý vybírá. Když jsem hrál na jeho kytaru v New Yorku, nepotřeboval jsem zesilovač.“

Lubomír Brabec|foto: Alžběta Švarcová

Čím se liší žena od kytary?
Lubomír Brabec na své kytary mluví. „Mám k nim samozřejmě vztah. Říká se, že kytara je jako milenka nebo žena. Na rozdíl od ní vám ale peníze nebere, ale přináší.“ Co dělá tón kytary tak krásným? „Když se někdo učí, zní to několik let strašlivě. Až po čase na to přijdete. Sám to nevím. Na to každý musí přijít sám.“

Hraní je jako sport
Lubomír Brabec rád vzpomíná na koncert, na kterém vystoupil španělský kytarista Andrés Segovia. „Hrál tři hodiny a já pochopil, co to jsou starší virtuózové. Ten vývoj není vždy o tom, že je to lepší. Ve středověku málo lidí umělo psát, ale když to někdo uměl, dá se to číst i dnes.“ Musí cvičit déle a více, než dřív? „Musím naopak cvičit více. Je to jako se sportem. Musí u toho být uvolněné svaly.“

Hudební archeolog
Rád upravuje skladby různých skladatelů a starých mistrů pro kytaru. „Koho si Beethoven vážil, toho upravil. Některé věci ale ke kytaře nejdou, jiné jsou nádherně. Dělal jsem třeba Leoše Janáčka a dodnes lituji, že nenapsal něco pro kytaru. To je to jediné, co mu mám za zlé.“ Lubomír Brabec je známý i svou badatelskou vášní, kdy vyhledává skladby, které by jinak v archivech zůstaly v zapomnění. „Našel jsem např. kvarteta od N. Paganiniho, která se považovala za ztracená.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Martinou Kociánovou.