Lítá zvěř a rukověť
Jak vznikla dnes už řídce užívaná slova lítý a rukověť?
Otázka:
Zajímalo by mě, proč se říká „lítá zvěř“. Odkud slovo „lítý“ pochází?
Stejně tak by mě zajímal původ slova „rukovjeť“ (ve smyslu sbírka: Rukovjeť českého jazyka). Nejprve jsem ve slově slyšela „vědění“, ale správně se píše „rukovjeť“, ne „rukovjeď“.
Moc děkuji!
Odpověď:
Lítý podle Českého etymologického slovníku nemá přesvědčivou etymologii. Spojuje se buď s waleským slovem llid (= hněv), nebo s předpokládaným indoevropským základem leu- s významem „odřezávat, oddělovat“. Předpokládá se zde významový posun „ostrý, příkrý“ – „divoký, zlý“.
Rukojeť/rukověť vysvětluje Český etymologický slovník jako starou složeninu související se slovy ruka a jmout, původní význam můžeme tedy vyložit jako „co pojme ruka“. Vznik významu „příručka“ u tohoto slova by se snad dal vysvětlit přenesením významu – příručka jako pomocník, jak uchopit určitou problematiku.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.