Lidé chtěli pomáhat, jen nevěděli jak. A pak stáli fronty na poštách, vzpomíná na 90. léta Šimon Pánek
Patřil k výrazným osobnostem sametové revoluce, ale do politiky nevstoupil. „Byl v tom i kus sobectví, chtěl jsem cestovat a užít si možností, které se tehdy otevíraly. A taky jsem se zrovna zamiloval,“ přiznává. Nakonec na delší dobu vycestovat nestihl, namísto toho se stal spoluzakladatelem nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.
Už v roce 1988 spolupořádal Šimon Pánek soukromou humanitární sbírku pro Arménii. „Pamatuji si ten úžasný pocit, kdy se skupina dobrovolníků rozhodla pomáhat vzdálené zemi, a ono to šlo, i když v době komunismu co nebylo povoleno, bylo zakázáno,“ vzpomíná Šimon Pánek. „Nejspíš ve mně ten pocit zůstal, že lidé vlastně chtějí pomáhat, jen je potřeba to nějak zorganizovat.“
Odhodlání pomáhat
„Na začátku to byla parta dobrovolníků, ale i tak dokázala do obklíčeného Sarajeva dopravit humanitární pomoc a přesvědčit českou veřejnost, že se ty peníze neztratí. Naše sbírka tehdy během tří týdnů přinesla 30 milionů korun, což byly tehdy obrovské peníze. Lidé chtěli pomáhat, jen nevěděli jak. A najednou přišel někdo, kdo řekl: ‚Přispějte na konto SOS Sarajevo, víme co je tam potřeba a pomoc osobně doručíme.‘ A lidé pak stáli fronty na poštách.“
Jak Šimon Pánek vzpomíná na události listopadu 1989? Co se děje v Člověku v tísni poté, co někde ve světě vznikne náhlá potřeba humanitární pomoci? Jak tato organizace pomáhá v České republice a jak spolupracuje s českou vládou? A jaké panují ve společnosti mýty o fungování neziskových organizací?
Související
-
Host: Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni
Karel Strachota je ředitelem a zakladatelem vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. V organizaci Člověk v tísni pracuje od roku 2001.
-
Šimon Pánek: Pokud vláda rozdělí méně peněz neziskovkám, bude ji to stát více
Rozhovor s ředitelem neziskové organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem o veřejných penězích a o neziskovkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
