Lenka Klicperová: Situace v Sýrii je nepřehledná. Válku ovlivňují mocnosti, ne obyvatelstvo
Izraelská armáda evakuovala z válečné zóny v jižní Sýrii asi 800 příslušníků tamní civilní obrany známé jako Bílé přilby. Jedná se o první izraelskou intervenci v osmileté syrské válce. Co toto gesto znamená?
„To ukáže až čas. Jsem daleka vidět v tom humanitární gesto. V syrské válce a obecně ve vysoké diplomacii nikdo není veden těmito pohnutkami. Zatím to nedokážu přesně analyzovat,“ říká šéfredaktorka magazínu Lidé a země Lenka Klicperová.
Může snad tento čin znamenat zvrat v izraelském postoji, který odmítá zasahovat do válečného konfliktu v Sýrii? „Izraelci dále tvrdí, že do války nehodlají intervenovat, nicméně před pár dny opět ostřelovali jednu ze syrských základen, takže jejich nevměšování je také velice sporné. Pro ně je Sýrie tradičním nepřítelem, ale ještě větším nebezpečím je Írán, který si skrze Asadův režim upevňuje pozice.“
Situace v Sýrii
Asadův režim poměrně úspěšné dobývá jižní část Sýrie, kde se mu daří získávat pod kontrolu více území. Poté se jeho pozornost pravděpodobně přesune na sever, kde je dnes největší koncentrace džihádistických skupin. „Je jich velké množství, třeba až 70 skupin, které se spojují do jednotlivých aliancí, bojují i proti sobě. Je dost obtížné, aby se v tom člověk vyznal.“
„Situaci komplikuje i fakt, že původně kurdské město Afrín okupuje Turecko. Zavádí se tam turecká správa i s pseudotureckými občanskými průkazy a kurdské obyvatelstvo se snaží nahradit obyvatelstvem sunnitským,“ dodává novinářka.
Pozice syrského prezidenta Bašára Asada je ale podle novinářky poměrně silná. „Díky podpoře z Ruska a Íránu jeho pozice sílí a už si asi nikdo nedokáže představit, že by válka mohla skončit Asadovým odchodem.“
Nejdůležitější otázkou tak ale zůstává, kdy by mohla válka v Sýrii skončit. Odpověď lze ale hledat jen těžko. „Válku ovlivňují mocnosti, ne Syřané. Jde o to, jak se dohodnou Američané s Rusy. To je asi klíčový aspekt. Pak záleží i na dalších mocnostech, které hrají roli. Ať už to jsou Turecko, Írán nebo Izrael.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.