Lehčí brašna = zdravější školák
Naplněná školní taška by neměla vážit víc než 10–15% váhy dítěte, říká Státní zdravotní ústav. Protože ale nejde o nařízení, nýbrž pouhé doporučení, školáci vláčejí na zádech mnoho kil navíc.
Kolečka nejsou výhra
Byť se může zdát, že problém s váhou školních brašen řeší tašky na kolečkách, není tomu tak. „Držení těla je asymetrické a dítě nemá správný souhyb paží. Navíc, když pak jde do schodů, tašku musí stejně nést,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Dagmar Lisá.
Ideální je školní brašna, která vyhovuje normám Státního zdravotního ústavu. Pokud na zavazadle vašeho dítěte najdete číslo 796506, máte záruku, že nic lepšího jste mu pořídit nemohli. Tato norma zaručuje, že taška má dostatečné reflexní prvky, je z nepromokavého materiálu, dobře uzavíratelná, má nožičky zespodu a správnou hmotnost. Prázdná taška pro dítě na 1. stupni nemá vážit více než 1,2 kg, pro druhý stupeň je limit 1,4 kg.
„Když aktovku postavíme, ať už plnou nebo prázdnou, na zem, měla by sama stát. To znamená, že má zpevněné dno, zádová opěrka je pevná a dno s opěrkou zad tvoří pravý úhel,“ dodává fyzioterapeutka.
Stav dětských zad se zhoršuje
Podle výsledků Státního zdravotního ústavu má 40% českých dětí vadné držení těla. Některé studie uvádějí, že na bolest zad si stěžuje 26% jedenáctiletých a 50% patnáctiletých dětí.
„Když si vezmeme, že děti by měly mít ještě velice dobré samoúzdravné mechanismy a bolest znamená hrozící nebo reálné poškození tkání, není to dobrý výhled do budoucna,“ popisuje alarmující stav věci Mgr. Lisá. Podle stávající situace to vypadá, že dnešní děti budou v dospělosti trpět ještě většími bolestmi zad než současní dospělí.
Zajímá vás, jak nejlépe uspořádat věci v aktovce? Kde nosit pití a kde svačinu? Jak má vypadat správný stůl a židle? Také se dozvíte z rozhovoru s fyzioterapeutkou Mgr. Dagmar Lisou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.