„Kulovej blesk“ Naďa Konvalinková musela kvůli roli v Romeovi a Julii pravidelně cvičit, obden plavat a zkoušet do čtyř do rána!

24. červen 2015

Díky jejímu smíchu ji nepřeslechnete. Přitom „přirozeně“ se smát se musela naučit až v rozhlase. Kvůli roli na Letních Shakespearovských slavnostech se zase musela pořádně rozpohybovat. Ručí za to, že ji nepřehlédnete.

Julii nikdy nehrála. Na škole si zkusila Helenu ve Snu noci svatojánské a potom v plzeňském divadle hned její třetí role byla Ofélie v Hamletovi. A pak přišla až nabídka právě do Romea a Julie od režijního dua Skutr (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský).

„Při prvním setkání mi režiséři řekli: Naďo, Shakespeara vidíme v pohybu. A chůva je kulovej blesk. A já jsem říkala: Pánové, kulová možná budu. Ale jestli blesková?“ směje se Naďa Konvalinková.

Cvičit a nespat

Nakonec se na tu „vojnu“ dala. A udělala si velkou přípravu. „Chodila jsem jednou týdně cvičit a skoro obden plavat. Abych měla kondici. Věděla jsem, že to nebude jednoduchý.“

Zkoušelo se dva měsíce. Celý červen přímo na pražském Hradě. Tam se ale smí až po otevíracích hodinách, to znamená až po 18. hodině. Navíc většina herců mohla dorazit až po svých vlastních představeních. „Takže se začalo až v 11, někdy až ve 12 hodin. A končilo se ve tři, ve čtyři.“

Shakespeare v pohybu

Hru Romeo a Julie pro Letní shakespearovské slavnosti přeložil Martin Hilský. Pro show na Hradě ale muselo dojít k výrazným škrtům v textu. „Lukáš Trpišovský tak počítá slabiky, aby byl zachovaný blankvers.“ Krásné verše byly nahrazeny pohybem. „Až je mi někdy líto pana Hilského.“

Ale byl to právě Hilský, kdo na první zkoušce přišel s myšlenkou, že „Shakespeare je v pohybu“. Pohyb, tanec, je tak hlavní složkou představení. Tancem se řeší i šermířské scény. „Je v tom daleko větší síla a mystika. Až z toho mám husí kůži,“ láká herečka na představení obohacené geniem loci.

Přirozený smích

Patrik Rozehnal a Naďa Konvalinková

Zkoušky musela Naďa Konvalinková skloubit i se svojí prací pro rozhlas. Už 12 let dělá pro regionální stanice pořad Pochoutky. V rozhlase taky začínala kariéru různými rolemi princezen v pohádkách. Dokonce se tady naučila svému nezaměnitelnému smíchu.

„Moje první pohádka byla o princezně, která nikdy nemluvila. Na konci jsem se měla rozesmát zvonivým, jásavým, trilkujícím smíchem,“ vzpomíná herečka. „Pan režisér si mě vzal stranou a učil mě rozhýbat bránici a jít do těch výšek a pak už jsem se rozesmála přirozeně.“

Chcete slyšet Naďu Konvalinkovou smát? A ještě k tomu dostat od ní recept? Klikněte na video!

Pro Radioservis teď dokončila natáčení Paměti stromů. „Je to o památných stromech a lidských příbězích k nim.“ Učarovala jí autorka předlohy Marie Hrušková. „Ona říkala: Když člověk vejde do lesa, tak podhoubí i kořínky si to sdělí. A na konci lesa už se ví, kdo do lesa vstoupil a s jakým úmyslem.“

Ve vysílání zmiňuje Naďa Konvalinková scénku s Jiřím Kornem. Připomeňte si jí na videu.

Kde se dobíjí? Kam chodí na dietní kachnu? Poslechněte si ze záznamu v audioarchivu iRadio.

autoři: Marie Retková , rota
Spustit audio