Křížení vazeb. Česko je možná jediná země, která má pravopisnou chybu v úředním nápisu
Češtináři učí, že s 2. pádem se pojí předložka kromě, zatímco předložka mimo se pojí se 4. pádem. Jak je tedy možné, že na dopravních značkách vídáme, že vjezd je „mimo dopravní obsluhy“?
Pro jazykového poradce Alexe Röricha je dopravní značení výjimek oblíbeným příkladem chybného použití vazby po předložce: „Nedokážu říct, jak se to vlastně vůbec mohlo stát. Ze zkušeností jazykového redaktora v médiích vím, že se lidé někdy přijdou zeptat, až když už je pozdě, například když už je příspěvek natočený.“
Čtěte také
Není to asi vina výrobce značky, který postupoval podle zadání příslušného úřadu. „Ty chyby tam skutečně jsou, takže jsme pravděpodobně jediná země, která může mít pravopisnou chybu na nějakém úředním nápisu,“ komentuje to s nadsázkou Rörich.
V administrativním nebo odborném stylu takové chyby občas vznikají. Výraz kromě je častější, mimo je knižní, takže potom ve výsledku převládne ten pád, který se vztahuje ke kromě. A když se použije mimo, tak už se zapomene na to, že má jinou vazbu. Odborně se tomu říká kontaminace, tedy zkřížení vazeb.
Zkřížit se dá i celé rčení
„Máme třeba rčení mám jen tebe, které lze vyjádřit i formou nemám než tebe. Když se to zkříží, vznikne mám než tebe, což už správné není. Někdy se ty zkřížené vazby začnou používat velmi často a ty původní trochu ustoupí. A pak se může snadno stát, že používáme chybnou vazbu, aniž bychom to vůbec věděli,“ dodává známý češtinář.
Jak si správnost vazby ověřit? Nejlépe v tzv. valenčním slovníku českých sloves, ale u nejčastějších výrazů může pomoci i oblíbená Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český.
Máte-li i vy dotaz související s naší mateřštinou, napište nám na e-mailovou adresu michal.jagelka@rozhlas.cz.
Související
-
Notebook i lajkovat jsme přijali jako běžné výrazy, tvrdí jazykovědkyně
Sametová revoluce ovlivnila český jazyk, myslí si Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. „Do češtiny jsme přijali mnoho anglicismů,“ vysvětluje v Blízkých setkáních.
-
Shoda přísudku s podmětem. Dokážete na tyhle zákeřnosti vyzrát?
Pravidla pro shodu přísudku s podmětem nejsou úplně jednoduchá. A když je podmět navíc několikanásobný, bývá to ještě komplikovanější. Udělejte si čas na malý kvíz!
-
Necuda, nemehlo, nešika. Jak vznikla slova s předponou ne
Proč neříkáme cuda, mehlo nebo šika? „Lidská povaha je už taková, že mnohem raději vytýká vady, než přednosti,“ napsal český lingvista Václav Machek už v roce 1940.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
