Kriminál byla univerzita prvního řádu, říká světově uznávaný polární botanik Josef Svoboda
Jeho život byl plný zvratů. Mládí prožil v komunistických kriminálech, pak byl krmičem v zoo, ve 44 promoval v Kanadě. Dnes je profesor Josef Svoboda mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru polární botanika a ekologie. Do Česka si přijel pro Cenu Neuron za přínos světové vědě.
Arktidu Josef Svoboda zkoumal 30 let. „Je tam neuvěřitelné ticho, až to bolí. Když je tam člověk sám, může upadnout do pocitu nejistoty. Ale většinou jsem tam měl asistenty. Tam vznikla řada přátelství na celý život.“ Ten svůj shrnul do knihy pamětí Tři reinkarnace.
Devět let za předání dopisu
Ještě mu nebylo ani 20, když byl odsouzen za protistátní činnost k 11 rokům vězení. Na Mírově, v Leopoldově, v Jáchymově a dalších věznicích si odkroutil skoro devět. V odboji stihl předat jen jeden dopis. „U soudu se ptali, jestli se cítím vinen. Já řekl, že ne, protože jsem si myslel, že dělám dobrou věc pro národ. Šli se poradit, a dali mi o čtyři roky víc, než původně plánovali.“
Zažil popravy spoluvězňů v Ostravě pod okny cely. Která situace byla nejtěžší? „Jednou v životě jsem ve vězení plakal. Na Štědrý večer v Plzni na Borech mi na samotce dali malý talířek s třemi kousky vánočního pečiva. Mě to přišlo strašně líto. Jako degradace. Posadil jsem se do kouta a začaly mi téct slzy. Ty tři kousky cukroví, to byla večeře. Já si říkal, jak doma jedí rybu, pak vánočku, a mě pak dali ty tři kolečka.“
Krmič v zoo, který toužil studovat
Josef Svoboda se stal krmičem v zoo, pak měl pod sebou všechny ošetřovatele. Ale duší byl akademikem. Do roku 1968 pracoval v terénním výzkumu mokřadů jako technik. Začal soukromě studovat a chtěl přejít na dálkové studium. „Docent Konečný to měl potvrdit. Podíval se na mě a řekl: Takoví lidé tady vůbec nemohou studovat.“
Později mu Masarykova univerzita udělila čestný doktorát. „Nikdy jsem se necítil výjimečný, ale ten kriminál byla univerzita prvního řádu. Byly tam kapacity, univerzitní profesoři. Například profesor ústavního práva Kubeš, se kterým jsem seděl půl roku, vězňům přednášel.“
Arktida domovem
V roce 1968 emigroval do Kanady. Bylo mu 38 let, začal pracovat a zároveň studovat polární botaniku. Promoval ve 44 letech a později se stal profesorem Torontské univerzity. Na 30 let se jeho vědeckým domovem stala Arktida.
„V Edmontonu byl profesor Krupička, se kterým jsem byl zavřený, a zeptal se mě, kdy přijedu. Mluvil o tom, jak jezdí do Arktidy. Tak jsem se přihlásil, a za nějaký týden jsem tam už byl. Pravděpodobnost prakticky nulová.“
Proč se v Leopoldově vydával za faráře? Jakou dává biolog šanci lidstvu a světu? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
