Krasobruslení bez pravidel? Polonahé ženy na ostrých nožích
Olga Žáková je v současnosti krasobruslařskou rozhodčí. Dříve ale závodila. Taky proto moc dobře zná ten pohyb na tenkém ledě pravidel a ví, jak z nich vybruslit.
„V celé ČR bruslí stejně dětí, jako v jediném klubu v Moskvě,“ říká bývalá závodnice a rozhodčí Olga Žáková. „Je zde ale několik velkých talentů, zejména mezi chlapci,“ přemýšlí o nástupci Tomáše Vernera.
Když má vzpomenout na své začátky, vybaví se jí bruslení na zamrzlé Vltavě a v šesti letech také vstup do slavného klubu LTC Praha.
„Dělala jsem i některé doplňkové sporty jako třeba atletiku, ale hlavní bylo najezdit kilometry povinných jízd,“ vzpomíná. Problémem však byl čas. Ledová plocha pro ni byla volná buďto brzy ráno před začátkem školy, nebo až v nočních hodinách po skončení hokejového zápasu.
Dříve neuvěřitelné, dnes norma
Který skok je dnes podle ní nejnáročnější? „Těžko říci, dnes asi čtverné skoky.“ Vývoj však jde nezadržitelně kupředu. „Kdo dnes neskočí trojitého Lutze, nemůže pomýšlet ani na umístění v první dvacítce,“ říká.
Přitom v minulosti to byl skok elitních krasobruslařů. „Když ho v roce 1962 poprvé skočil Jackson, byl to skutečně přelomový moment,“ připomíná.
Rozhodčí z donucení
Olga Žáková také objasnila pravidla oblékání závodníků. Ženy dříve nosily tak úsporné kostýmy, až do hry musely vstoupit omezující pravidla. „Ženy musí závodit přiměřeně zahalené a muži například nesmí mít legíny. Ostatně kalhoty jsou estetičtější,“ vysvětluje.
Dříve soudcovali trenéři závodníků, což znamenalo ne zcela objektivní hodnocení. „Mezinárodní bruslařská unie tomu udělala přítrž a rázem byl nedostatek rozhodčích,“ vypráví bývalá závodnice. „A já dostala befehlem, že mám začít soudcovat."
Co je to v krasobruslení „mytí hlav“? Nadržují rozhodčí své domovské zemi a jak se dnes hodnotí? Poslechněte si v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.