Kouzlo malé Chráněné krajinné oblasti Český ráj najdete v její ohromné rozmanitosti a malebnosti
Český ráj je nádherný kout naší země, ležící zčásti i v našem Královéhradeckém kraji. Trosky, Prachovské skály, Železnice i Jičín, který je považován za vstupní bránu do Českého ráje. Ovšem srdcem této oblasti je město Turnov, kde také sídlí správa naší nejstarší chráněné krajinné oblasti, tedy Chráněné krajinné oblasti Český ráj
Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj, je s námi ve studiu. Tak jak je v Českém ráji?
V Českém ráji je krásně. Jsme v ráji.
Kdy jste se naposledy toulal vaší krásnou rajskou krajinou?
Já se toulám Českým rájem zejména v podvečer, což je takové hezké období dne, kdy příroda usíná. Ale teď je to trochu absurdní, protože je jaro a příroda se probouzí. Tedy teď je to lepší zrána, ale na to zase není moc času, takže vyhrávají ony podvečerní hodiny.
Nemáme velké množství chráněných druhů, ale Český ráj je území, které umožňuje návštěvníkům užít si volný čas a vzácným druhům žít.
Ing. Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj
Jednou jste mi tady vyprávěl, že místo, které máte nejraději v Českém ráji, je vrch Mužský u Drábských světniček. Pořád to platí?
Pořád to platí. To jsou srdcové lokality pro mě. Tedy sopky, to znamená kromě Mužského je tam i vrch Vyskeř, zhruba 8 km od Turnova, nedaleko rybníku Věžák. Tento kopec byl teď odlesněn, když si obec řekla, že na něj chce obnovit pohled. Protože před 100 lety to byla pastvina, taková step v Českém ráji. Takže Vyskeř je odlesněn a je to opravdu teď monumentální dominanta patrná z širokého okolí. Nabízí nádherný výhled široce do kraje, ku Praze, k Ještědu, i sem k Hradci Králové. Aa my tam budeme nově zajišťovat i pastvu ovcí a koz, aby se kopec vrátil do onoho charakteru před 100 lety.
Čtěte také
Jak velké vůbec území vlastně spadá pod Správu Chráněné krajinné oblasti Český ráj?
To území není nějak rozsáhlé, jsme menší chráněnou krajinnou oblastí. Je to víceméně 182 km2, ale území Českého ráje bylo rozšířeno v roce 2002 na dvojnásobek, protože od roku 1955 to bylo jen nějakých 91 km2. Takže jsme se vlastně zdvojnásobili, nicméně pořád zůstáváme menší chráněnou krajinnou oblastí.
Ale byli jste první.
Ano, byli jsme první. Ještě dříve než Krkonošský národní park.
Jaká jsou největší bohatství Českého ráje? Co je zapotřebí u vás chránit?
To je zajímavé, protože i když je Český ráj malý, tak nabízí velice rozmanitá stanoviště pro spoustu druhů organismů, nabízí nádherné scenérie, nádherné rozhledy. Kouzlo Českého ráje je právě v oné rozmanitosti a malebnosti. Není to tedy o tom, že máme největší množství nějakých chráněných druhů, ale spíše o tom, že jde o malebné území, které umožňuje jak návštěvníkům užívat si volného času, tak ale i vzácným a ohroženým druhům tam žít.
Čtěte také
Jaký je váš vztah k přírodě, pane inženýre?
Tak vztah musí být samozřejmě pozitivní. Člověk musí mít trošku pod kůží ono území a ochranu přírody. Ale že bych byl odborník na všechno, to se říct nedá. Správa CHKO má samozřejmě odborníky, ať zoology, tak botaniky, kteří jsou daleko lepší než já ve spoustě oborů. Ale musím mít určitý přehled, co kde roste a žije, aby se dalo s tím územím nějak pracovat.
Prý se u vás vyskytla úplně nová žába?
Ano, je to skokan ostronosý, který doposud nebyl v Českém ráji pozorován. Tak v letošním roce byl potvrzen a je tam zase jeden živočišný druh navíc. V té naší mozaice je prostě další jeden nový korálek.
Čtěte také
Posledně jsme spolu mluvili také o orlu mořském, který se u vás uhnízdil a snad dokonce i přivedl na svět mladé. To pořád platí?
Orel mořský je u nás už delší čas, to není otázka posledních několika let. A musím zaklepat, stále se mu u nás daří, ano. Když se řekne orel mořský, je to trošku zavádějící název, nicméně v České republice jsou desítky párů, třeba na Třeboňsku je to druh pozorovatelný celkem často, tam zimují desítky orlů. Takže není to tak, že by byl u moře, ale on je původem tady u nás.
Jsou teď u vás vyhlášena nějaká opatření právě s ohledem na to, aby měli hnízdící ptáci klid?
Od letošního roku je nově odsouhlaseno na dalších 5 let lezení na skalách a tam je jedno omezení, kde jsme vytipovali 5 lokalit, kam se omezuje vstup z hlediska lezení z důvodu hnízdění chráněných druhů ptáků. Takový velice negativní příklad z loňska, kdy se nepodařilo hnízdit sokolům stěhovavým na Troskách. Jsem si téměř jistý, že bylo z důvodu dronů. Tedy rušení v době vyvádění mladých. To jsou negativní dopady na některý druhy ptáků. Byl bych rád, kdyby návštěvníci dbali toho, že prostě na jaře ptáci hnízdí, a s drony kolem skalních dominant nelétali.
Čtěte také
Pořádáte pro lidi také spoustu osvětových akcí, kde je seznámíme s ohroženými živočichy. Co v tomto směru plánujete letos?
Spolu s Domem přírody v Dolánkách, což je takové návštěvnické centrum, které má lidem ukázat hodnoty Českého ráje ještě předtím, než do té přírody jdou, pořádáme různé exkurze. Byly jsme se už podívat na žáby, půjdeme se podívat na orchideje a dalšími chráněné skupiny, jako jsou třeba motýli. Doporučuji se podívat na webové stránky Domu přírody v Dolánkách, tam vše najdete. A musíme připravit nový plán péče, což je plánovací dokument pro CHKO Český ráj na dalších 10 let. To je zásadní věc, kde určujeme, kam bude ochrana přírody směřovat.
Prý chystáte i projekt zadržování vody v krajině, což je asi stále velký problém, protože sucho je i letos.
Poslední rok či dva bylo trošku mokřeji, nicméně i letošní rok je patrné, že vody je méně. Otázkou je, jak to bude dál, takže jsme se rozhodli, že s tím chceme v Českém ráji něco dělat. Připravujeme rozsáhlý projekt na zadržování vody v krajině a spolu s tím podporu různých druhů mokřadních ptáků, který by měl se rozběhnout do tří let. Chtěli bychom pozdržet odvádění vody z meliorací na několika lokalitách a zachytit ji v půdním profilu a pomoci posílit vodní zdroje v daných územích. Týká se to třeba Zámostí-Blat, což je u Prachovských skal právě v Královéhradeckém kraji.
Chráněná krajinná oblast Český ráj
je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Vyhlášena byla roku 1955 a v roce 2002 došlo vládním nařízením k jejímu rozšíření o oblast Maloskalska a Prachovských skal. Zaujímá území o rozloze asi 181,5 km². Při 50. výročí byl Českému ráji přidělen status Globální geopark UNESCO. CHKO se rozkládá na území tří krajů a čtyř okresů.
Vedoucí Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště byl dnes naším hostem.
Související
-
Hrad Kost v Českém ráji je opět přístupný turistům. Skončila rozsáhlá oprava za víc než 100 milionů
Nerozsáhlejší oprava hradu Kost v Českém ráji skončila. Turisté mají opět možnost památku navštívit a otevřeno je téměř vše. Cílem oprav bylo stabilizovat skalní masiv.
-
Za dobře utajenou „sestřičkou Pravčické brány“ se můžete vypravit do Štervenska v Českém ráji
Český ráj býval kdysi mořem. Na jeho prohlídku se můžeme vypravit do Štervenska. Tamní skalní branou projdeme s Eliškou Pilařovou a s geografem Vlastimilem Pilousem.
-
Prazvláštní skalní soutěska na Podkosti. V Českém ráji můžete stále najít zajímavosti téměř neznámé
Ty největší a přitom téměř neznámé kuriozity našich letních putování můžeme často najít doslova „u cesty". Jako třeba prazvláštní skalní soutěsku na Podkosti v České ráji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
