Kostýmní výtvarník musí dělat spoustu kompromisů. „A je považovaný za obtížný hmyz,“ říká Šárka Hejnová
Scénická výtvarnice Šárka Hejnová ví, co to je mít slavné rodiče. Přesto toho hodně dokázala a svou profesi má ráda. Přestože tvrdí, že je nedoceněná.
„Musím dělat spoustu kompromisů. Pištěk říkal, že kostýmní výtvarníci jsou jako nevděčný hmyz. A měl pravdu! Přitom bez kostýmů divadlo není a o nás se nemluví.“ Šárka Hejnová upozorňuje i na to, že kostýmní výtvarníci často nejsou ani na plakátech.
„Ne že bych o to stála, ale měli by tam být všichni, kdo se na inscenaci podíleli. Teď se na to dost kašle.“ Hejnová spolupracovala třeba s Herzem, Macháčkem, Smočkem. Atuálně pracuje pro Fidlovačku na Sugar (Někdo to rád horké). „Tam je asi 130 kostýmů a scéna. Makám jako barevná a je to skvělý.“
V tátově stínu
Šárka Hejnová, za svobodna Svobodová, přijala jméno manžela naprosto cíleně. Jejím otcem byl totiž jeden z nejvýznamnějších českých scénografů 20. století Josef Svoboda. „Měla jsem pocit, že budu protekční dítě a chtěla jsem něco dokázat. Ne jako Svobodová, ale jako Hejnová.“
A nebylo to lehké. Když po škole dělala asistentku slavné české filmařce a výtvarnici Ester Krumbachové, otec jí v tom nechal topit s tím, že můžou spolupracovat, až něco dokáže. Teprve když s Karlem Kachyňou udělala Malou mořskou vílu, vzal ji na milost. Stejně u něj prý ale často narážela.
Osudová setkání
„Já při práci hodně mluvím a on mi pořád říkal: Nežvaň jako holič a začni kreslit!“ Mezníkem pro ni byla opera Její pastorkyňa pro Národní divadlo. „Jenůfa byla osudová a děkuji za to bohu,“ vzpomíná. „Teď na stará kolena jsem se potkala s Jurajem Herzem. Ta připravenost a tvůrčí práce s ním byla úžasná. To mi dnes trochu chybí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
