Koloběžkáři na Tour de France: „Okolí se napřed smálo a pak nám všichni drželi palce“
Na začátku byl jeden bláznivý sen: zvládnout to, co nikdo před tím, tedy ujet nejnáročnější cyklistický závod světa Tour de France na koloběžkách.
Koloběžkáře Michala Kulku, Václava Lišku a Jaromíra Odvárku vyzpovídala ve čtvrtek Eva Kvasničková.
Koho to napadlo?
Autorem nápadu byl Václav Liška. „Vzpomněl jsem si, že Tour de France absolvoval Josef Zimovčák na vysokém kole a napadlo mě, co to zkusit na koloběžkách. Kluci se toho chytli a dali jsme to o 8 let později. Naše okolí se napřed smálo, pak bylo skeptické a nakonec nám všichni drželi palce.“
Ze snu se postupně stávala realita a ve finále stála šestice koloběžkářů pod Vítězným obloukem na Champs-Élysées se šampaňským v ruce. V nohou měli 3 403,5 kilometrů, na koloběžkách ujeli 250 hodin rozložených do 23 dnů.
Dali to!
Kterou chvíli považují za nejlepší z celé akce? Pro Michala Kulku to prý byl moment, kdy se u Vítězného oblouku nakonec všichni objali a řeli si: tak jsme to fakt dali. Jaromír Odvárka dodal, že to bylo moc fajn a zažili spoustu legrace. Prý se nepohádali a ani nezažili tzv. ponorku. "Problémy byly, ale všechno jsme to zvládli ve veselém duchu." Václav Liška měl euforických momentů hned několik. „První byl na Korsice, kdy jsem si uvědomil, že jsme tady. Další bonus byl ten, že jsem se tipoval na prvního odpadlíka, ale vydržel jsem to. Třetí byl na na Champs-Élysées.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
