Kolektory pod Prahou jsou dalšími klenoty hlavního města

Vydali jsme se do míst, která jsou sice na dosah ruky, ale přesto je málokdo kdy navštíví. Město pod městem, tak bychom mohli s trochou nadsázky nazvat síť kanalizace, metra a kolektorů nacházející se přímo pod našima nohama. Právě kolektory a jejich infrastruktura jsou zcela unikátní. Díky nim je Praha vyhlášeným místem v hledáčku odborníků z celého světa. Jan Svátek, generální ředitel společnosti Kolektory Praha, porozuměl významu sdružených inženýrských sítí a do stinných podzemních prostor zavedl i nás, posluchače Dvojky Českého rozhlasu.

Čím to je, že se hlavní město může pyšnit právě tímto skvostem? Podle J. Svátka vděčíme za kolektory osvícenectví inženýrů z konce 60. let. V každém případě myšlenka realizace kolektorů se začala uplatňovat až v letech sedmdesátých. Tehdy výstavba probíhala pod záštitou předchůdce Technické správy komunikací. Ovšem nejstarší kolektor navrhl architekt Josip Plečnik a nachází se pod Pražským hradem. Bohužel není veřejně přístupný. Pokud se zamyslíme, co bylo tou hlavní příčinou vedoucí k rozvoji "kolektorizace" na území ČR, odpověď nalezneme v masivním budování sídlišť.

Pražské kolektory, dispečink|foto: Kolekory Praha

Zaměříme-li se podrobněji na podobu podzemí, existují dva druhy kolektorů. Jedním z nich je distribuční a druhý tranzitní. Liší se velikostí i obsahem. Tranzitní jsou uloženy hlouběji a v některých místech dosahují průměru metra. Naopak distribuční mají průměr menší a rozvádějí např. telefonní kabely či datové spoje. „Problém je, že kolektor není vidět, takže představit si jeho konstrukci není nic jednoduchého. Stěny jsou buď z litého nebo stříkaného betonu. Tunely se razí stejně jako např. metro. Paradoxem zůstává, že čím je kolektor hlubší, tím je jeho výstavba méně nákladná. Hlubinné tunely se totiž nacházejí v pevném podloží,“ tak přibližuje posluchačům podzemí J. Svátek a dodává, že ty nejhlubší kolektory nalezneme pod historickým centrem na Staroměstském náměstí.

Část kolektoru je zpřístupněna veřejnosti. Jak už bylo zmíněno, kolektory jsou jedním z pražských pokladů, takže se jimi hl. město rádo chlubí. Zájemci mají možnost se podívat do podzemí, i když se jedná o radikální zásah do technologického povozu. J. Svátek nás přesto do kolektorů zve: „Prohlídky se pořádají 3x týdně a nejdůležitější je obalamutit dispečera. Ten sleduje fyzikální veličiny ovlivněné exkurzí. Situaci v podzemí monitoruje 45 000 čidel a jemu neunikne sebemenší odchylka.“ V drtivé většině jsou skupiny složené z Pražanů nebo odborníků ze zahraničí.

Pražské kolektory|foto: Kolekory Praha

Oproti technologicky vyspělé Praze je znojemské podzemí pravým opakem. Jeho počátky se datují až do 13. století. V současnosti je koncipované především jako turistická atrakce, takže v přístupné části najdeme vinárny a společenské místnosti. Jeho přibližná rozloha činí 100 km, z čehož lze navštívit pouze jeden km. Průvodkyně Eva Štítarská nám popsala historii dobových chodeb i plány do budoucna: „Příští rok se zpřístupní větší část podzemních prostor. Povedou přes těžko dostupné lokality, takže na turisty bude čekat brodění a doslova plazení se. Půjde o adrenalinovou záležitost.“ Takže se máme na co těšit, dodala E. Štítarská.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru na vlnách Dvojky Českého rozhlasu...