Klára Vlasáková: Mlhovina. Jedinečný zvukový design v křehké fantasy o smutku a zapomínání od oceňované autorky
Od té doby, co její maminka zemřela, se Veronika schovává potmě ve svém pokoji. Zaleze si pod stůl, dotkne se praskliny na zadní straně a přemístí se do světa Okraje, kde nejsou žádné starosti a trápení. Jen smích, radost, sladkosti a veselá hudba. Všechny děti se tam stále smějí a celé dny tráví na tobogánu nebo s jednorožci. Nemají žádné problémy a nic je netíží. Proč se ale po celém Okraji ozývá podivný šum? Patří prý tajemné Mlhovině, která krade dětem jejich vzpomínky...
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Klára Vlasáková byla za svůj prozaický debut nominovaná na Cenu Jiřího Ortena. Její druhý román se stal v anketě Deníku N knihou roku 2023 podle čtenářů i odborné poroty. Její rozhlasové scénáře opakovaně získaly ceny na Prix Bohemia Radio a cen se dočkaly i její scénáře filmové nebo divadelní hra. V rozhlasové fantasy hře Mlhovina ohmatává téma, jak se vyrovnat se smrtí rodiče.
Jedinečný zvukový design
„Od počátku bylo jasné, že Mlhovina není postavou v klasickém slova smyslu. Jde spíše o princip. A jelikož v příběhu požírá dětské vzpomínky, řekli jsme si, že by společně s nimi měla požírat i hlasy dětí. Tak vznikla idea mnohohlasé améby, která se neustále rozšiřuje,“ vysvětluje režisér Josef Kačmarčík.
„Abychom měli dostatek hlasů pro naplnění této koncepce, oslovili jsme děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru a studenty z Vyšší odborné školy herecké a nahráli jsme s nimi spoustu vět, šepotů, zvuků a dechů, které jsme následně se skladatelem a hudebním designerem Jakubem Ratajem vrstvili na sebe a spojovali s hudbou.“
Při tvorbě zvukového designu a hudby se tvůrci snažili akcentovat optiku hlavní postavy: Veronika vnímá reálný svět jako šedivý, nudný a plný problémů a Okraj naopak jako místo naprostého štěstí. Okraj je proto plný zvuků, hlasů,neustále v něm hraje hudba a vše je kouzelné.
„Oproti tomu v reálných scénách jsme hudbu nepoužívali téměř vůbec a tvořili jsme je daleko realističtěji. Včetně zvuků, jako je například vrzání židle, a dlouhých pauz,“ dodává Kačmarčík.
Nepříjemná témata dětství
V Mlhovině neotevírá Klára Vlasáková poprvé nepříjemná témata, o nichž se s dětmi často nemluví. V minulosti pro Český rozhlas napsala rozhlasovou hru pro děti zpracovávající téma smrti Valentýnův první den na Zemi anebo četbu o dětské kyberšikaně Po tom, co Aneta zmizela.
Čtěte také
„To, že se těmto tématům budeme vyhýbat, neznamená, že najednou zázračně zmizí. Naopak. Děti se budou stále potýkat se smrtí někoho blízkého, rozvodem rodičů nebo tíživou sociální situací. Myslím, že tvorba pro děti by měla tyto situace brát v potaz,“ uvažuje autorka.
„Všichni potřebujeme nacházet v literatuře, filmu nebo právě v rozhlasových hrách odraz věcí, které sami řešíme. Navíc dětství není žádné idylické období oproštěné od problémů. To jen v dospělosti o tom tak někdy rádi přemýšlíme.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
