„Když se na Bellu rozzlobím, přátelsky jí vynadám,“ říká nevidomý Petr Mašek

7. září 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Mašek

Dnes (7. září) nás i se svým vodicím psem Bellou navštívil nevidomý spolupracovník Světlušky, masér Petr Mašek.

Do budovy Českého rozhlasu přijel z Pardubicka a cestu vlakem zvládl bez větších problémů. Úskalí jej ale čekalo v Praze. „Hlavní nádraží je plné nástupišť, vlaky přijíždějí a odjíždějí jeden za druhým. Hlášení o odjezdu ale pro nás nevidomé přichází pozdě, 2-3 minuty před odjezdem. Už jsem na to příslušné orgány upozorňoval.“

Zvíře k pohledání
Velkou oporou je pro Petra Maška cvičený kříženec Bella. „Dává pozor, aby mě někdo neukradl. Je to pro ni náročná práce, takže po celou dobu rozhovoru teď bude klidně ležet pod stolem a odpočívat.“ Přišel k ní náhodou přes svoji ženu Moniku. „Měl jsem dost psů, ale nikdy mezi námi nebyla souhra. O tom, že může existovat úzká spojnice mezi psem a člověkem mě přesvědčila právě moje žena, která je zpěvačka. Slyšel jsem ji, jak laskavým a zpěvavým hlasem udílí pokyny svému psu Mikimu. A to zvíře chodilo jako robot a plnilo do puntíku všechno, co chtěla.“ Miki byl odchovancem cvičitelky Heleny a Petr Mašek od ní časem dostal právě Bellu. „Helena mi neřekla, že ji cvičí pro mě a jen tak mě požádala, abych psa otestoval na Václaváku. Byl jsem nadšený. Zastavovala na všech přechodech a obcházela popelnice. Trávím s ní už pátý rok a nikdy mě nedostala prekérní situace. Když se na ni přeci jen rozzlobím, přátelsky jí vynadám.“

Bella

Za všechno může zájem o anatomii
Ke své profesi maséra se Petr Mašek dostal tak trochu oklikou. „Vybral jsem si to jako nejschůdnější řešení, protože uplatnění nacházejí nevidomí složitě. Vyučil jsem se ale paradoxně kartáčníkem, protože na jedinou školu pro nevidomé maséry, která u nás tehdy existovala, jsem nebyl přijat. Anatomie člověka mě ale přitahovala, a tak jsem se po roce 1989 rozhodl absolvovat masérské kurzy. Dnes jsem už 14 let živnostníkem a mám stálou klientelu.“

Muž mnoha zájmů
Před rokem se začal Petr Mašek zabývat zajímavým projektem. „Připravuji seriál o historii zvukových knih u nás. Chtěl bych veřejnosti přiblížit informace o oblíbených hercích, o kterých se neví, že už léta čtou knihy pro nevidomé. Je to velmi záslužná práce. Ještě před současnou dobou počítačů jsme byli odkázání jen na Braillovo písmo nebo magnetofonové pásky, ze kterých k nám hovořili právě tito herci. Rozhodl jsem se natočit o každém z nich krátkou reportáž a doufám, že se mi příští rok podaří vydat malou kroniku, jak to s těmi zvukovými knihami u nás bylo a kdo je pro nás četl. “

Stanislava Lekešová a Petr Mašek


Filmový supervizor
Petr Mašek se také angažuje v občanském sdružení Apogeum, které se živí audiopopisem filmů a divadelních představení. „Do filmů a představení navrhujeme komentář, který nevidomým vysvětlí to, co nevidí očima. Např., že si někdo čte dopis, nebo že odchází či přichází do místnosti. Film, který není vnímaný očima, může pro lidi bez zraku ztrácet smysl, protože pouhé dialogy nestačí pro jeho pochopení.“ Petr Mašek je označován v titulcích jako supervizor. „To znamená, že si přečtu komentář, upravím ho a jsem také u toho, když jej herec namlouvá. Mým závěrečným úkolem je poslech a konečné schválení filmu.“

Průvodce kavárnou POTMĚ
V kavárně POTMĚ, kde obsluhují nevidomí, není Petr Mašek hosteskou. „Od toho tam jsou jiní, i když jsem si vyzkoušel i tuto roli, když kolegyně potřebovala zaskočit. Myslím, že jsem daleko platnější jako průvodce, který vodí hosty ke stolu, nebo jako číšník.“ Prvním hostem Petra Maška byla zpěvačka Aneta Langerová. „Je to úžasný člověk a skvělá kamarádka. To neříkám proto, že bych byl jejím nadšeným hudebním fanouškem, ale soudím tak podle toho, jak se k nám chová a jak pomáhá Nadačnímu fondu Českého rozhlasu Světluška.“

Kavárna Potmě na Divadelním náměstí v Karlových Varech

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Stanislavou Lekešovou.

autor: eh
Spustit audio