„Když jsem přeplaval La Manche, neartikulovaně jsem řval,“ říká barytonista Richard Haan

Pokud vyslovíme jméno Richard Haan, lidé často nevědí, zda jde o operního zpěváka, nebo našeho několikanásobného mistra ve vytrvalostním plavání. Pravdu máme všichni. Je až těžko uvěřitelné, že člověk, který je letos nominovaný na cenu Thálie za výkon v opeře “Nížina“ a má na svém repertoáru 120 barytonových rolí, je také současně vynikajícím plavcem a otužilcem. Patří mezi málo těch Čechů, kteří pokořili Gibraltarský průliv a (jako 9.) i kanál La Manche. Přesto, že ve sportu dosahuje vynikajících výsledků, cítí se být více zpěvákem, který má zimní a dálkové plavání jako hobby. Extrémní plavání mu prý přináší euforii, kterou nejde srovnat s pocity na scéně. „La Manche jsem přeplaval na čtvrtý pokus a bylo to krásné, i když fyzická únava byla obrovská. Sáhl jsem si doslova na dno. Po vstupu na francouzský břeh jsem neartikulovaně řval a vydával podivné zvuky, které by určitě nešly použít na jevišti. Zdráhal jsem uvěřit, že se mi to podařilo,“ popsal nám své pocity.

Jak může být operní zpěvák, který si hlídá hlas, zároveň otužilcem? „Ze zimy nebezpečí nehrozí. Když to člověk dělá dlouho a tzv. ví, jak na to, studená voda mu nemůže ublížit. Naopak. Rozproudí krev v celém těle, včetně hlasivek. Takže to pěvci může naopak pomoct podat lepší výkon,“ vysvětlil a s nadsázkou prohlásil, že z Vltavy do Národního divadla to má blízko. Přesto se mu několikrát stalo, že ho hlas přestal poslouchat. „Když hlasová indispozice přijde před nebo během představení, je to jako zlý sen. Technicky se s tím nedá dělat nic. Hlas prostě selhává.“

Richard Haan|foto: Jana Hallová

Plavání a otužování začalo R. Haana přitahovat ve 35 letech. „Bylo to vlastně náhodou. Chtěl jsem si tak trochu zalaškovat a zjistit, jak dlouho se dá vydržet ve studené vodě. Začal jsem na podzim a za několik měsíců jsem udělal tu nepředloženost, že jsem si v zimě na řece prolámal led a byl ve vodě půl hodiny. Pochopitelně to mělo neblahé následky.“ Přesto vstoupil do oddílu otužilců a začal se tzv. učit. S plaveckými maratóny začal na 10 km, pak postupně přidával. Radost z plavání a vytrvalost ho pak přivedly do vod Gibraltaru a La Manche. „První neúspěšné pokusy mne nesrazily na kolena, staly se spíše výzvou. Pokud by se mi La Manche nepovedlo přeplavat dodnes, vracel bych se tam pořád.“ Každý, kdo se o tento sportovní výkon pokusil ví, že přeplavat tento průliv záleží především na počasí a také samotný start není levná záležitost. Kromě toho, trénink a fyzická zátěž zaberou hodně času. „Skloubit to s profesí operního pěvce je obtížné. Ale jde to.“

R. Haan je rodákem ze slovenských Košic, kde začal zpívat na tzv. čajích k tanci. Do jeho „kavárenského“ repertoáru patřili Karel Gott, Petr Spálený, Tom Jones a další tehdejší hvězdy. Jeho rodiče, kteří byli v angažmá v košickém divadle, ho ale vedli k vážné hudbě. Stal se žákem pěveckých pedagogů R. Tučka a J. Švábové. Profesionální kariéru začínal v Ústí nad Labem, později byl angažován v Olomouci, Brně a Bratislavě. V současné době je sólistou Národního divadla v Brně, kde také pedagogicky působí na Janáčkově akademii.

Jestli vás zajímají podrobnosti, poslechněte si celý rozhovor Martinou Kociánovou.