Když dostanu kytku, tak o jejích hormonech nepřemýšlím, říká biochemička Eva Zažímalová

5. leden 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03775382.jpeg

Stala se teprve druhou ženou na pozici předsedkyně Akademie věd. Oborem profesorky Evy Zažímalové je biochemie. Nejvíc ji očarovaly rostliny. Zkoumá například jejich hormony.

„Není to tak, že bych u krásné kytice, kterou dostanu, přemýšlela o jejich buňkách a hormonech,“ směje se Eva Zažímalová. Zároveň ale přiznává: „Když jdu se svými dospělými dětmi po lese, a vidím, jak kořen vyvráceného smrku obrůstá kámen, tak si říkám: to je hormon auxin.“

Pojízdné laboratoře místo sedláků

Dřív sedlák skousl zrnko a věděl, že má za dva dny sklízet. Dnes jezdí na pole laboratoř. Nemáme v době rozvinuté vědy menší kontakt s přírodou? „To je případ, kdy není věda dobře použitá. Ve vědě by mělo jít o rovnováhu a správné použití.“ Sama to teď jako předsedkyně Akademie věd může měnit.

Funkci prý zvažovala dlouho: „Úplně s vědou skončit nechci. Pořád zůstanu v kontaktu se svým týmem a ústavem. Nejhorší je, když člověk v manažerské pozici za sebou zavře dveře od své původní kariéry.“

huseníček rolní

Vědu zatěžují granty

Je zajímavé, že obor biochemie vystudovali už tři předsedové Akademie věd. „U nás má chemie obecně dlouhou tradici. Biochemie je pak mladý obor, který má přímé návaznosti na medicínu. Jsou tam lidé, kteří mají o obor výrazný zájem.“ Sama chce k vědě přivést více mladých.

„U nás pořádáme Týden vědy a techniky, kam chodí hodně mladých lidí. Ale společnost na dlouhodobou a trpělivou práci nastavena není.“ Financování vědy by se podle ní mělo změnit. „Je nevhodný poměr, co instituce dostávají od státu přímo a o co musí soutěžit ve formě grantů. Granty tvoří až 70 % rozpočtů ústavů. Administrativa je tak neúměrně zatěžuje.“

autor: zk
Spustit audio