Každé hodiny vás překvapí, žijí si svůj vlastní život, říká správce staroměstského orloje Petr Skála

Jsou hodiny vaší vášní?
Jsou, asi bych to jinak nedělal.

Orloj musí jít pořád. Kdyby nešel, tak se všichni hned zděsí, že se chystají strašlivé věci, hrůza se chystá padnout na Čechy.
Petr Skála, správce staroměstského orloje a opravář věžních hodin

Ptám se, protože jsem slyšela, že si nedáte ani pivo, dokud nevidíte, že orloj běží každý den tak, jak má.
To je prostě zkušenost. Už se mi stalo mnohokrát, že jsem si k večeři otevřel pivo a říkal jsem si: teď je 7 hodin, podívám se na orloj. Ona je tam kamera, takže to mohu sledovat pořád, a najednou vidím, že orloj nejde. A orloj, to je taková zvláštní věc, kdyby nešel, tak se všichni začnou děsit, že se chystají nějaké strašlivé věci, hrůza se chystá padnout na Čechy. Ten musí jít pořád.

Ak. soch. Petr Skála je restaurátorem věžních hodin s restaurátorskou licencí Ministerstva kultury ČR, správcem Staroměstského orloje a soudním znalcem v oboru věžních hodin. Provádí restaurování kompletních starých věžních hodin a jejich úpravy na automatický bezobslužný provoz bez zásahu do konstrukce původního stroje.

Třináctým rokem se už o pražský staroměstský orloj staráte. Dá se říct, že jste se na něm naučil nejvíc i s ohledem na součástky a ostatní hodiny?
Nevím, jestli nejvíc. S mojí ženou věžní hodiny opravujeme už skoro 30 let a na každých hodinách se člověk něco naučí. Každé hodiny jsou jiné, jsou to solitérní díla, protože dříve hodináři věžních hodin, ale ostatně i těch malých hodinek, stavěli každé dílo jako originální kus, oni nedělali série. Každé hodiny nás svým způsobem překvapí.

8 fotografií

V Hradci Králové nám ale nehrozí, že se tu apoštolové pohádají a začnou se předbíhat.
Myslíte samozřejmě hodinový stroj na Bílé věži. Tam už je dnes moderní elektrický stroj, historický Božkův stroj už je tam jen jako exponát. A vůbec to nebylo jednoduché při restaurování. Ono to má trošku složitou historii. Josef Božek byl geniální mechanik, narodil se v Běrech ve Slezsku, tenkrát to patřilo pod Korunu českou. A v roce 1815 sestrojil slavný parní vůz, ale také studoval u hodináře, zabýval se hodinami. Jedny z jeho geniálních hodin, on jich neudělal mnoho, jsou na Invalidovně v Praze a potom další v Hradci Králové na Bílé věži.

Čtěte také

Rekordní sezónu zažívá po rekonstrukci Bílá věž v Hradci Králové

V čem je ten jeho stroj konstrukčně zajímavý?
On odbíjel, dnes tedy už neodbíjí, ale představte si, že normální hodiny, když je čtvrt nebo půl, tak odbijí jen onu čtvrtku nebo půlku. Ale Božkovy hodiny vždy, když bylo třeba tři čtvrtě na 12, tak odbyly třikrát tři čtvrtě a pak zase tu jedenáctku znovu zopakovaly. Aby každý věděl, že uplynulo 11 hodin a 3/4. V tom byly unikátní, Opravdu je to vynikající práce, ten stroj má přes půl tuny.

Jestli se nepletu, tak je to největší stroj tuzemské výroby?
Ano, tuzemské výroby, protože je ještě velký stroj na katedrále svatého Víta na pražském Hradě, ale to je dílo Hanse Bechlera z Magdeburgu z rudolfinské doby. To je opravdu unikát, ale nebyl vyroben u nás.

Krásný Božkův hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové|foto:archiv Petra Skály

Myslíte si, že když Josef Božek tyto hodiny zhotovil, uvědomoval si, co se mu podařilo a jak dlouho budou sloužit?
Určitě. On sice hodiny nestavěl běžně, nebyl to hodinář, měl potom i problémy s cechem hodinářským, protože postavil hodiny a nebyl v cechu, ale dělal to opravdu úžasně, každé jeho hodiny stojí za to. Vystoupat na Bílou věž a podívat se na ten exponát, který je tam v úrovni ciferníku v zasklené vitríně. Ten stroj byl po stránce technické tenkrát geniální.

Čtěte také

Díky nadšencům na věži kostela Nejsvětější Trojice v Žacléři opět po desítkách let fungují hodiny

Napadá mě, že musíte mít i dokonalý hudební sluch. Patří to k vaší profesi?
Musíte slyšet samozřejmě rytmus, protože ten se týká zejména tikání kyvadla. Jakmile nemáte cit pro rytmus, tak to kyvadlo nevyladíte. Myslím, že člověk, který dělá hodiny, musí znát několik řemesel.

Co je pro vás na těch hodinách v Hradci Králové nejhezčí? Je tam i něco, co my ostatní nevidíme?
Je tam zajímavá věc v tom, že ty hodiny jsou krásně signované a datované. Je tam dokonce podepsán Josef Božek, 1829, je tam napsáno. A také kdo byl tehdejším hejtmanem a radním, jsou tam krásné ryté nápisy. Ten stroj je prostě nádherný i na pohled.

Jaká řemesla musíte ovládat?
Musíte samozřejmě ovládat hodinářské řemeslo, já jsem hodinář samouk, ale ono to není zase tak složité. Musíte rozumět nejen mechanice, musíte mít cit pro to, abyste při restaurování stroj nepoškodila. Opravdu je někdy velmi na vážkách, co na hodinách zanechat, co opravit. Protože hodiny mají svůj život, byly postaveny třeba před 300 lety a celou dobu se o ně někdo staral, dělal na nich různé úpravy. Ty dobré tam necháváme, ale ty, které jsou udělány špatně řemeslně, tak odstraňujeme. Ovšem nedá se to dělat podle šablony.

Čtěte také

Čas má pro nás plné kapsy překvapení. V Novém Městě nad Metují chystají novou expozici hodinářství

Kolik nejvíc součástek jste měl pod rukama?
Když jsme měli doma stroj staroměstského orloje, tak jsem napočítal v policích 750 součástek.

Poskládat to znovu dohromady, aby vše zase zapadlo jak má, to musí být hodně složité.
Ale ten stroj, když se o něj roky staráte, už dobře znáte, a navíc se tam toho zase tak moc zaměnit nedá.

Kolik už jste zachránil věžních hodin? Vedete si statistiku?
Dělal jsem si nedávno statistiku. Myslím, že jich je necelá stovka, možná 95 strojů.

Čtěte také

V broumovském klášteře po opravě opět funguje kostelní hodinový strojek z 18. století

Nově se budete pouštět i do opravy hodin v Jičíně na kostele svatého Ignáce. V čem jsou výjimečné tamní hodiny?
Každé hodiny jsou výjimečné, protože nenajdete dva stejné stroje. A tento stroj mimochodem nešel možná od války, kdoví jak dlouho. Je to krásný stroj, pochází z 1. poloviny 18. století, je to ještě takový starý systém, kdy se řadily lanové bubny do jedné osy. Tedy je to velmi hezký stroj. Vůbec kostel svatého Ignáce je dílo gotické, má krásnou historii. Byl renesančně upraven a v roce 2017 opravován celý, dokonce tam jsou i rekonstruované ciferníky, které se ale zatím nepohybují. To se letos změní a budou se ciferníky pohybovat, stroj bude odbíjet.

Co vše se bude muset s hodinami v Jičíně udělat, aby se z nich obyvatelé mohli na kostele svatého Ignáce zase těšit?
Stroj se musí ve věži demontovat na součástky, pak se vše pečlivě zabalí, aby se to neotlouklo, musí se to snést dolů, naložit do auta, odvézt do ateliéru a tam se to pečlivě zrestauruje kousek po kousku, kolečko po kolečku, klínek po klínku. Potom se musí udělat nejnutnější úpravy kvůli tomu, aby hodiny fungovaly. Neděláme to do vitríny pro muzeum, ale dělá se to proto, aby hodiny zase dalších sto let šly. Takže se musí opravit ložiska, čepy, opotřebované zuby se musí opatrně navařit. Prostě mechanické minimalistické zásahy. Termín pro opravu máme tuším někdy 25. listopadu.

Petr Skála a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Každá součástka projde vašima rukama?
Určitě, ale na to je specialistka moje žena. Ona je původně šperkařka, takže všechny věci perfektně vyčistí a já už potom dělám spíš jen mechanika.

Celý rozhovor Pavly Kindernayové se správcem staroměstského orloje a opravářem věžních hodin Petrem Skálou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.