Trošku kronikařím i doma a vznikla kniha receptů Rodinné poklady, směje se kronikářka Jitka Kolářová

Jsem moc rád, že jste přijela do Českého rozhlasu Hradec Králové, a musím říci, že jste mě velmi překvapila tím, co jste tady rozložila na stole.
To je splněný slib. Dědovy škvarkové pagáčky jsem vám slíbila loni, když jsem tady ve studiu byla povídat o kronikaření. Takže jsou vám k dispozici, a k tomu ještě Babiččiny dvojctihodné koláče.

Rodokmen rodiny jsem spojila s recepty. Třeba od babičky Salčákové, tak aby bylo jasno, je to maminka manželky bratra mojí babičky.
Jitka Kolářová, kronikářka České Skalice a spisovatelka

A navíc jste přijela i v kroji.
To souvisí právě s tou knihou. Na titulní straně je má fotografie v kroji, tak jsem si říkala, budeš Jitko vtipná, nebudeš trapně v kostýmku, ale přijdeš tak, jak to je.

Čtěte také

Přeji kronikářům, ať jim nikdy nevyschne kalamář! Směje se kronikářka České Skalice Jitka Kolářová

Ono vše spolu souvisí. I knížka vlastně vznikla na základě toho, že jste si psala domácí kroniku, je to tak?
Tak trošku kronikařím i doma, takže ta kniha vznikla z několika důvodů. Za prvé, nebaví mě přepisovat věčně sešity s recepty a také se bojím, že ztratím nějaký ten rodinný poklad. Druhý důvod je i trošku z historie naší rodiny, aby i mé děti a děti mých dětí věděly něco o historii. Tam se dostáváme až do 17. století jak ze strany babičky, tak dědy, aby bylo povědomí o tom, odkud jsme přišli do Čech. Protože jsme ze 3/4 ze Slovenska. Tak jsem se v tom porejpala, ale ne sama, je to spolupráce několika lidí v rodině.

Vy jste začala sepisovat rodinný rodokmen a chtěla jste to nějak ozvláštnit. Proto jste do něj začala vkládat rodinné recepty.
Právě, aby každý věděl, když napíšu, tady mám recept od babičky Salčákové, nikdo o ní nebude nic vědět. Tak aby bylo jasno, je to maminka manželky bratra mojí babičky. Musím ovšem říci, že jsem knihu zatím nevydala pro veřejnost, je dosud jen pro rodinu. Nicméně kdo přijde do knihovny, tak teoreticky je možné si ji tam koupit a nechat podepsat.

Nejdivnější název je Obližprst, nejvtipnější recept je na Hodonínský řízek. A nejcennější jsou historické recepty od babiček a prababiček.
Jitka Kolářová, kronikářka České Skalice a spisovatelka

Plánujete vydání knížky i pro veřejnost? Protože já musím říci, že je nádherná. Najdete v ní na 250 rodinných receptů.
Zatím jsem o tom neuvažovala, protože na to nemám sebevědomí. Říkám si, že by to nikdo nechtěl číst, kuchařek jsou miliony. A notabene, jsou tam osobní údaje naší rodiny, takže se na případné zpřístupnění musím zeptat všech, o kterých tam píšu.

Jitka Kolářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co se tedy u vás v rodině všechno vařilo?
Velice skromně, protože všichni byli víceméně chudí. Jak to zkrátka dříve bývalo. Když už se zabilo prase, tak to byla velká sláva, ale jinak šlo spíše o moučné pokrmy, různá jídla klasicky z brambor, ze zelí, využívaly se všechny suroviny plus něco z těch zabijaček, kde se udělalo uzené maso. Ještě se k tomu přidaly třeba knedlíčky, chlupačky, nebo bramboráky a tak. Ale to už je ta hezčí, chutnější fáze.

Čtěte také

Obešla sousedy, dala dohromady recepty a narodil se Mokerský receptář. Kuchařkou si splnila sen

Tak řekněte, ony nádherné Dědovy škvarkové pagáčky, ty jsou od kterého vašeho dědečka?
To je děda Dominik a recept je prakticky úplně jednoduchý. Pomelete hodně škvarků se sádlem, to hodně myslím tak, že kolik dáte mouky, tolik přibližně i škvarků. Řekněme, že máte půl kila mouky a půl kila škvarků. Přidáte dvě vajíčka, asi šest deka kvasnic a hodně soli a kmínu. A máte hotovo.

Pagáček jsem už ochutnal a musím potvrdit, že je vynikající. Tak pojďme říct ještě nějaké další vaše rodinné recepty. Protože vy jste mi říkala, že existují také nejvtipnější či nejdivnější rodinné recepty.
Nejdivnější jsem myslela co do názvu. To mi přijde hrozně divný název Obližprst. Je to strašně dobré samozřejmě. Tímto zdravím Marušku Užilovou, autorku tohoto receptu. Protože v knížce nejsou jen mé recepty, ale s dovolením i několik receptů, které mi velmi chutnaly a cením si jich natolik, že jsem je do kuchařky dala. Tohle je sladkost, domácí dezertíček se žloutkovým krémem a navrch krásný sníh a čokoláda. Takže perfektní.

Ať nic nespálíte, nic vám neuteče na plotně ani v životě, bábovky ať jdou vyklopit a v šuplíku ať najdete vždy správné koření života.
Jitka Kolářová, kronikářka České Skalice a spisovatelka

Jaký je ten nejvtipnější recept?
Myslím si, že nejvtipnější je asi Hodonínský řízek. Byť to zní hrozně jednoduše, přišlo mi to nejvtipnější v tom, že si dáte řízek a knedlík s rajskou omáčkou. Tímto zdravím Líbu Turkovou, která zase říká, že to je úplně nejbáječnější recept na řízek.

Čtěte také

Kronikářka Alena Křivská: Upsala jsem duši Trutnovu. A chci Trutnovany zavést do časů Karla IV.

Všichni známe Pavlišovský řízek s knedlíkem a se zelím, ale tohle si moc nedokážu představit. Ochutnala jste to už?
Ano, je to perfektní, úžasné. Prostě vylepšené to maso.

Ještě by mne zajímal váš nejcennější rodinný recept.
Za nejcennější považuji asi koláče, historické staré recepty od babiček a prababiček. Ale pak máme hodně cenný recept, úplně prazvláštní, vůbec nechápu, jak se k nám dostal, a to je Americký dort. Žloutkovo citronový krém s mandlemi, na tom jsou jahody a ještě sníh a vše zapečené. Takže úplně neskutečné.

Ochutnala jste vše, co se dostalo do vaší knížky?
Myslím si, že ano. A chutnalo mi opravdu všechno. Je to můj sešit s recepty, takže tam musí být to, co chceme jíst, a co doufám, že to budou jíst i mé děti a vnoučata. A jsou tam i volné stránky, aby mohly nějaký recept dopsat. A také pěkně dvě záložky, tudíž je to prostě totálně praktický sešit.

Čtěte také

Při pátrání po předcích je největším úskalím rozluštit staré písmo. Setkáte se s němčinou i latinou

Knížku jste nám krásně představila, tak si myslím, že si ji teď bude chtít pořídit každý.
Uvidíme. Já budu ráda, když udám těch svých 200 kousků, které jsem si udělala v soukromém nákladu. A uvidíme, co bude dál. Když bude zájem, třeba jich vydáme víc.

V České Skalici píšete také kroniku, takže dnešní zápis bude znít: byla jsem po roce opět v hradeckém rádiu?
Je to trošku soukromá záležitost, tak to bych asi do kroniky nedávala. V letošním roce píšu v kronice navíc informace o historii některých firem, které působí už roky na území České Skalice. Teď třeba zrovna popisuji Hrabíkovo zahradnictví, jak vznikalo. Věřím, že by to mohlo zajímat i do budoucna spoustu lidí.

Moc děkuji, že jste nás nechala nahlédnout do vaší krásné rodinné kuchařky, kterou představíte 13. května v České Skalici v Knihovně Barunky Panklové.
A já vám držím palce, ať nic nespálíte, nic vám neuteče jak na plotně, tak v životě, bábovky ať jdou vyklopit, čokoláda ať vždy ztuhne, optimismus a trpělivost ať vám nikdy nechybí a v šuplíku ať najdete vždy to správné koření života. Tak, teď jsem práskla závěr své knihy.

Jakub Schmidt a Jitka Kolářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kronikářka České Skalice Jitka Kolářová byla naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.