"Kardiologie je týmová práce. Nikdy nic neděláte sám," říká Michael Želízko
V pátek 13. července nás v magazínu „Je jaká je“ navštívil kardiolog Michael Želízko.
Po absolvování vojenské služby se Michael Želízko přihlásil na konkurs do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde pracuje již 25 let. „Tehdy získat místo v Praze bylo těžké a jsem rád, že jsem tímto konkursem prošel úspěšně.“ Proč se rozhodl zasvětit život a práci právě srdci? „Byl to tehdy velmi dynamický obor. Kromě toho, u této práce musíte přemýšlet a být manuálně zručný.“ V kardiologii se pro stanovení diagnózy používají invazivní i neinvazivní metody a obě mají v oboru své místo. „Důležité je stanovit dobře diagnózu. K základní orientaci slouží neinvazivní metody a to je už EKG. Invazivní diagnostická kardiologie, kdy se např. do tepny zavádí kontrastní látka, slouží k přesnému stanovení diagnózy.“
Vědecky na infarkt
Je tomu 20 let, co u nás pacientům s infarktem myokardu pomáhá angioplastika. Jedná se o zákrok, při kterém je do postiženého místa zúžené cévy zaveden katétr, který má odstranit nebo porušit krevní sraženinu. Poprvé byla provedena ve Švýcarsku a v roce 1992 pak vyzkoušena právě lékaři v IKEM. Úplně první zákrok provedl Michael Želízko. „Ukázalo se, že angioplastika nejen dokáže zprůchodnit prakticky všechny situace, kdy je céva na srdci ucpaná, ale dovede to daleko rychleji a daleko účinněji než kdysi používaná léčba, která se označovala jako trombolýza. Rozpouštěla krevní sraženinu pomocí farmak.“
Bez kolegů ani ránu
Jaká je atmosféra kolem prvního zkušebního chirurgického zákroku, který v IKEMu dělají často jako první? „Nemůžete si jednoduše říct, že něco uděláte poprvé. Musíte se na výkon dobře připravit psychicky i fyzicky a metodu si dokonale nastudovat. Pravdou je, že na sále bývá více lidí a více nervozity. Nejdůležitější je mít dokonalý tým. Pokud se o něj nemůžete opřít, úspěchy nepřijdou. V medicíně nikdy nic neděláte sám. Všechno je týmová práce.“
Zpět k mikroskopům
K přírodě a křehkosti lidského organismu je prý třeba přistupovat s úctou. Jak řekl Michael Želízko, nohama zůstává stále na zemi. „V momentě, kdy si myslíte, že jste vyhrál, tak vám příroda dokáže, že to tak není.“ V kardiologii, stejně jako v jiných vědeckých oborech, je celá řada metod, které selhaly. „Před léty se vkládalo mnoho nadějí do kmenových buněk, které se měly dopravit do srdečního svalu, aby zregeneroval. Princip této metody měl ale tolik úskalí, že se zatím vrátil do laboratoří. V praxi jednoduše nefungoval.“ Jinými slovy, respekt k přírodě je nutný a vždy, když se nějaká nová metoda zavádí, je nutné ověřit, že funguje.
Srdce je velkou neznámou
Překvapilo někdy úspěšného kardiologa jeho vlastní srdce? „Musím říci, že zatím naštěstí ne.“ Jak poznamenal, z medicínského hlediska není srdce citovým orgánem. „My se na něj díváme jako na pumpu, která je extrémně složitá. I když na první pohled vypadá jednoduše. Jsou to čtyři srdeční sekce oddělené čtyřmi chlopněmi. Stále ale o něm ale nevíme všechno. Výzkum probíhá a před námi je ještě spousta neprobádaných oblastí.“
Více se dozvíte z rozhovoru s moderátorkou Martinou Kociánovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
