Kadlec
Příjmení Kadlec vzniklo z podstatného jména tkadlec, tedy „ten, kdo tká látky“. Jde o příjmení podle povolání. Německou variantou je příjmení Weber. Sloveso tkáti ale mělo ve staré češtině i význam „toulat se“, takže jako tkadlec/kadlec mohl být označen i tulák. Kadlec je příjmení rozšířené, v současnosti u nás žije jeho 12 918 nositelů.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 79; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 125; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 70; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 218; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 112-113; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 192; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 28; A. Č., Pradlec, pradlák, Naše řeč, 7, 1923, 5, s. 158
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
