„Jsem spíš neviditelný herec.“ Martin a Martina Preissovi u Jana Čenského

 „Já s rodiči taky chodil do divadla. Dodnes si pamatuji tu vůni kulis a kostýmů. Teď jsem ve fázi života, že necítím potřebu se v divadle vyjadřovat. Jsem spíš neviditelný herec. Moje obživa je teď můj hlas,“ říká Martin.

O cestě k divadlu rozhodla láska

Martina se k divadlu dostala náhodou. „Na táboře jsem se ve třetím ročníku pedagogické školy zamilovala do instruktora, který chtěl na JAMU. Já se rozhodla pro obor dramatická výchova, ale ten neotevírali a poradili mi činohru. Další náhoda přišla ve 2. ročníku, kdy jsem v Mahenově divadle dostala roli Jenůfy. Pak mi tehdejší děkan navrhl hostování v Národním a já tam zůstala.“

Martin Preiss při natáčení četby z románu J. M. Crichtona Velká vlaková loupež|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Co dělají, když mají volno? „Mám rád přírodopisné a cestovatelské dokumenty a přihlásil jsem se na výtvarné kurzy. Měli jsme malovat zmuchlaný papír a deku. Vyšlo mi z toho kubistické kuře.“ A co Martina? „Já píšu fejetony, jaké je to mít 44 let, dvě děti a obstát ve světě. Je to můj ventil.“

Martina má ráda kozu

Jak ukázali ve vzájemném kvízu, oba se perfektně znají. Jak si správně Martin tipnul, nejoblíbenější květinou jeho ženy jsou tulipány. Má ráda poezii a lidovou hudbu. Jejím nejoblíbenějším zvířetem je trochu překvapivě koza. „My jsme měly kozy doma. Často jsem s nimi na fotkách.“

Co dělá rodina Martiny ve Znojmě? Proč už Martin nechodí do sklípku?