„Jsem spíš neviditelný herec.“ Martin a Martina Preissovi u Jana Čenského
Naši kluci mají rádi divadlo. Starší v hledišti, mladší v zákulisí. Jednou mi spočítal, že jsem v Maryše neřekla čtyři slova,“ vzpomíná Martina Preissová, která přišla do studia se svým manželem Martinem.
„Já s rodiči taky chodil do divadla. Dodnes si pamatuji tu vůni kulis a kostýmů. Teď jsem ve fázi života, že necítím potřebu se v divadle vyjadřovat. Jsem spíš neviditelný herec. Moje obživa je teď můj hlas,“ říká Martin.
O cestě k divadlu rozhodla láska
Martina se k divadlu dostala náhodou. „Na táboře jsem se ve třetím ročníku pedagogické školy zamilovala do instruktora, který chtěl na JAMU. Já se rozhodla pro obor dramatická výchova, ale ten neotevírali a poradili mi činohru. Další náhoda přišla ve 2. ročníku, kdy jsem v Mahenově divadle dostala roli Jenůfy. Pak mi tehdejší děkan navrhl hostování v Národním a já tam zůstala.“
Co dělají, když mají volno? „Mám rád přírodopisné a cestovatelské dokumenty a přihlásil jsem se na výtvarné kurzy. Měli jsme malovat zmuchlaný papír a deku. Vyšlo mi z toho kubistické kuře.“ A co Martina? „Já píšu fejetony, jaké je to mít 44 let, dvě děti a obstát ve světě. Je to můj ventil.“
Martina má ráda kozu
Jak ukázali ve vzájemném kvízu, oba se perfektně znají. Jak si správně Martin tipnul, nejoblíbenější květinou jeho ženy jsou tulipány. Má ráda poezii a lidovou hudbu. Jejím nejoblíbenějším zvířetem je trochu překvapivě koza. „My jsme měly kozy doma. Často jsem s nimi na fotkách.“
Co dělá rodina Martiny ve Znojmě? Proč už Martin nechodí do sklípku?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
