Josip Plečnik. Jako hlavní architekt Pražského hradu mu dal nadčasovou formu
Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem Otty Wagnera a jeho spolužáky byli třeba Jan Kotěra nebo Adolf Loos. V roce 1911 Plečnik přijal nabídku stát se profesorem na UMPRUM v Praze a strávil zde následujících deset let.
Po vzniku Československa mu byl svěřen post hlavního architekta Pražského hradu, jehož citlivé renovaci se celá 20. léta věnoval. Zvolil jednotnou nadčasovou formu, která propojila různé architektonické styly celého areálu.
Josip Plečnik se také postaral o zásadní proměnu své rodné Lublaně, kterou citlivými úpravami proměnil z provinčního města v reprezentativní metropoli Slovinska. Jeho dílo se dočkalo nejvyššího ocenění v roce 2021, kdy byly jeho nejvýznamnější stavby v Lublani zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
David Mareček: Hradní architekt? Pražský hrad si to zaslouží. Je to navýsost významný prostor
Na podobě Pražského hradu se po staletí podílela řada architektů. Ve 20. století byla dokonce zřízena funkce hradního architekta. Obnovit by ji nyní chtěl i Petr Pavel.
-
Úžasné životy: Josip Plečnik podle Zdeňka Lukeše
Slovinský architekt Josip Plečnik zanechal stopu i v české architektuře. Pracoval na úpravách Pražského hradu. Jeho život přiblíží historik architektury Zdeněk Lukeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.