Josef Škvorecký a Jan Zábrana: Vražda se zárukou

Na počátku 60. let vznikla vtipná detektivka na hraně s pitoreskní parodií celého žánru. Jedna z prvních vět, která otvírá detektivní příběh, zní: „Bylo sedm večer, když jsme dorazili v rolls-royce mého šéfa Toma Lomala k vile pana továrníka Iva Zdeborského na Barrandově pyšnící se nápisem Carmen.“

Je v ní téměř všechno, co komunismus lidem vzal. Továrny, vily a obecně majetky. Krásná auta, filmy a vůbec svobodu umění, šéfy (zůstali jen „soudruzi vedoucí“) i krásné dívky s exotickými jmény typu Carmen.

Nadsázka a černý humor

Ve strhující smršti scén a obrazů zaniklého svět ale nostalgii nahrazuje nadsázka. Autor či autoři zasadili detektivku do ponurých dnů mobilizace a Mnichovské dohody v roce 1938. Kromě zlých nacistů si už ale mohli dovolit vykreslit i nějakého toho dobromyslného pražského Němce a připomenout antisemitské nálady Čechoslováků, včetně lynčů.

I v těchto scénách je jistá dávka černého humoru. Kdy se ale čtenář nesmí vůbec smát, to jsou obrazy, v nichž vystupuje idealizovaný komunista Milan. Očividná úklona komunismu dnes spíše pobaví. Zároveň je to ale mrazivé svědectví, jak museli spisovatelé v raných šedesátkách ohýbat hřbet.

Autorství bez záruky

Kdo je vlastně autorem knihy o vyšetřování vraždy československého důstojníka a snové krásky z Barrandova? Respektive celé detektivní trilogie: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967)? Byl to Josef Škvorecký, nebo Jan Zábrana? Anebo trilogii napsali společně, jak se uvádí na přebalech detektivek vydaných po roce 1989?

Josef Škvorecký je autorem s výhradou, napsal Patrik Ouředník po zkoumání autorství trilogie o detektivní kanceláři Ostrozrak|foto:David Neff, MAFRA / Profimedia

Spisovatel Patrik Ouředník se pokusil s důkladností sobě vlastní odpovědět v knize Svobodný prostor (Torst, 2013). Do sametové revoluce byla detektivka připisována jen Zábranovi, ten však zemřel v roce 1984 a Škvorecký začal po roce 1989 o sepsání trilogie vypouštět dosti rozporuplné informace.

„Dělali jsme to tak, že jsme si to spolu vymysleli, detailně, kapitolu po kapitole. Udělali jsme si podrobnou osnovu. Já jsem to pak napsal, on to zredigoval a připsal do toho všelijaké básně.“ Ouředník ovšem spoluautorství Škvoreckého zpochybnil. „JŠ je autorem s výhradou,“ navrhl nakonec diplomaticky, neboť jasný důkaz nenašel. Autorství Vraždy se zárukou je tak bez záruky.

Vtipné dialogy

Vyprávění doktora Pivoňky se z velké části posunuje vpřed prostřednictvím vtipných dialogů. Pro herce to není jednoduché čtení, ale Michal Bumbálek si text v úpravě Ivana Motýla a pod vedením režiséra Tomáše Soldána zjevně užívá. A to je dobrým předpokladem k tomu, že si ho budou užívat i posluchači.