Josef Škvorecký

27. září 2000

Jestli jsem šťastný? Řekl bych, že si nemohu stěžovat. Myslím si dokonce, že mi pánbůh popřál lepší život, než jsem si zasloužil. Nic tak zlýho mě v životě nepotkalo, a to v tomhle víceméně strašném století, jímž bylo mnoho lidí nepříznivě zasaženo, nemůže o sobě říct každý.

Tak odpovídal na některé otázky zábavného prostovského dotazníku v šedesátých letech Josef Škvorecký (27.9.1924). Pro českou kulturu, spisovatel, scénarista a také brilantní překladatel z angloamerické literatury, po roce 1968 rovněž pan nakladatel v kanadském Torontu. Když v roce 1958 vyšel poprvé Škvoreckého román Zbabělci, znamenalo to pro autora navýsost originální vstup do literatury. Vedle svěžího rukopisu příběhů Dannyho Smiřického z konce války se o velkou popularitu Zbabělců zasloužila především tehdejší kulturní politika socialistického Československa. O románu se psalo jako o červivém ovoci, o myší perspektivě atd. Kultura samozřejmě, ale musí to být ta naše. Jak to napsal v jednom ze svých esejů spisovatel Graham Greene: Komunistické státy jsou pro spisovatele nesrovnatelně lepší než kterýkoliv jiný systém. Ovšem pod podmínkou, že přestane být spisovatelem... A právě to Josef Škvorecký rozhodně nechtěl, nechtěl a nemohl přestat být spisovatelem, ani odvolat svůj podpis pod manifestem 2000 slov. Zůstal svobodný, ale na druhém konci světa. Jeho rozhlasové relace v programu Hlasu Ameriky patřily k těm, na které se doma čekalo stejně jako na fejetony a zápisníky Martina Čermáka nebo textappealy Jiřího Sýkory...

Při všech složitých peripetiích putování životem i literaturou doprovází Josefa Škvoreckého jeho manželka, ale taky nejbližší spolupracovník, kolega a kamarád, Zdena Salivarová. Co nevidět by nás oba měli překvapit další společnou knížkou, když tu první Krátké setkání s vraždou spolu napsali před dvěma lety po více jak čtyřiceti letech společného života. Josef Škvorecký a detektivky - to je kapitola sama pro sebe. ( Možná je v tzv. vážné literatuře dokonce víc braku než v detektivkách - nezáleží totiž na literárním žánru, ale na kvalitě.) Do historie české detektivky přivedl Josef Škvorecký jednak poručíka Borůvku, ale stejně tak i svérázné figurky prvorepublikové detektivní kanceláře Ostrozrak a v jedné z knížek dokonce porušil klasické zákony detektivky, když se prohřešil proti desateru pátera Knoxe. Škoda jen, že vlastně ani jen jediný z detektivních příběhů Josefa Škvoreckého nenašel odpovídající zpracování ve filmu nebo v televizi. Ostatní zfilmované povídkové a románové předlohy zůstávají v paměti diváků tu s větší nebo menší mírou úspěchu, většinou podle míry pietního přístupu ze strany scénáristů a režiséra. ( Josef Škvorecký přiznává, že má nejraději Kachyňovu televizní Prima sezónu). Vladimír Michálek ( Amerika, Zapomenuté světlo) by měl podle scénáře Petra Jarchovského ( Pelíšky, Musíme si pomáhat) natáčet Škvoreckého Zbabělce, autor knižní předlohy je po přečtení scénáře spokojen, natáčení ale ještě nezačalo, a tak uvidíme, uvidíme-li.

Josef Škvorecký, který se dnes dožívá 76-ti let, patří k prvním českým spisovatelům, kterým byla udělena obnovená státní cena za literaturu a společně s manželkou je také nositelem našeho nejvyššího státního vyznamenání - Řádu bílého lva, který byl manželům Škvoreckým udělen už v roce 1990 především za dlouholetou práci pro českou literaturu v zahraničí - v kanadském Torontu v malém nakladatelství 68 Publishers. Všechna ta ocenění jsou v dobrých rukou, v mnoha ohledech totiž platí masarykovské: Josef Škvorecký se zasloužil o českou literaturu.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.