Jitka Smutná: „Městská divadla pražská jsou jedna velká rodina“

Rodačka z Prahy zastává názor, že herectví je kočovné povolání. Proto není důležité, kde herec žije, ale do jakého divadelního souboru patří. Vyrůstala obklopena třemi bratry a je to, podle jejích slov, velká zkušenost: „Člověka to naučí jisté odolnosti. Nekňourá a nestěžuje si, což dívky občas dělávají. Bratři mě naučili i jisté statečnosti a bojovnosti.“ Možná právě odvaha dovedla J. Smutnou na divadelní prkna, ke kterým tíhla již od 12. let.

Na pražské DAMU byl jejím kantorem např. Miloš Nedbal: „On měl image takového „bubáka“. Byl docela tvrdý a dokonce mi v druhém ročníku dal dvojku z herectví s poznámkou, že do školy musím chodit pouze v sukni.“ Po úspěšném absolvování se naskytla příležitost vystupovat v Národním divadle moravskoslezském. Po prvotním váhání a na doporučení svých přátel, J. Smutná nabídku přijala a v Ostravě prožila dlouhých 14 let. Zprvu dostávala role naivek, ale po druhém těhotenství a s kily navíc se situace změnila. V „oblosti“, jak sama říká, se jí nakonec zalíbilo a na „kulatá“ léta ráda vzpomíná.

Jitka Smutná, herečka|foto: Martin Suchánek

Po Ostravě následovala Praha, a to ne ledajaké angažmá. Nabídka přišla rovnou z Národního divadla, ve kterém byla začátkem 90. let minulého století situace poněkud komplikovaná: „Já jsem tam přišla a potkala kolegy, o kterých jsem snila a kterých jsem si velice vážila. Tehdy se vše kolem nás měnilo a věci nebyly tak úplně jednoduché. Naštěstí mě kolegové přijali dobře.“ V současnosti J. Smutnou zaměstnávají Městská divadla pražská: „V Městských divadlech pražských jsem našla rodinu. Všichni se tam potkáváme a trávíme spolu hodiny a hodiny každý den, což se mi např. v Národním divadle nestávalo. Čím jsem starší, tím víc takovou blízkost vyhledávám a asi ji i k životu potřebuji.“ V současnosti můžeme herečku vidět v inscenaci Romeo a Julie, která má výbornou kritiku.

Do volných aktivit se J. Smutné promítá i folková minulost a působení s Jaromírem Nohavicou, na kterého ráda vzpomíná. Společně se spisovatelkou Petrou Braunovou ji můžeme potkat na cestách vlakem s kytarou na zádech: „Věnujeme se knize Klub radostí všedního dne, která pojednává o pastích sociálních sítích.“ Ani pro moderátorku Stanislavu Lekešovou nebylo jednoduché si představit J. Smutnou v roli autorky folkových písní, ale osobnost hosta skrývá nejednu zajímavou tvář.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru…