Jitka Molavcová: „Na jevišti tančím jako v rozkvetlé zahradě“

15. březen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jitka Molavcová

Jitka Molavcová byla hostem úterního (15. března) magazínu „Je jaká je“ a Marie Retkové.

Jitka Molavcová je ženou mnoha profesí. V současnosti se mimo divadelní činnosti hodně věnuje pohádkám pro dětské obecenstvo. Píše dvanáctidílný cyklus, ze kterého má již nyní velkou radost. Jako perličku přidává historku o jednom díle, který se jí celý zdál ve snu. „Ráno jsem sen jenom přepsala na papír a bylo hotovo,“ směje se herečka. V pořadu Kouzelná Školka působí jako jedna z průvodkyň, společně s Františkem. Jedná se o loutku malého skřítka, kterého brilantně ztvárňuje Tomáš Juřička.

Sama sice nemá potomky, ale jak sama říká, dětí má mnoho – nevlastních. „S dětmi si moc dobře rozumíme. Považuji je za taková slunce, která nejsou ničím zkažena. Mám vždy radost, když se s dětmi setkám. Povídáme si, vyprávím jim pohádky a ony poslouchají se zatajeným dechem. Nepotřebují ani podmalování hlasu, ani speciální filmové efekty. Zábavné také bývá, když si zpíváme lidové písně a jsme nalazeni na stejnou strunu,“ popisuje svou vášeň Jitka Molavcová.

Jitka Molavcová

V divadle Semafor je dle jejího názoru situace podobná. Mladí lidé zpívají, tancují a hrají. Díky tomu mají s herečkou společná témata, o kterých hovoří. „Přicházejí k nám stále noví talenti a my je s radostí přijímáme,“ popisuje situaci Jiřina Moalvcová a dodává: “Zároveň jsme si s Jiřím Suchým řekli, že se sami upozadíme a dáme možnost mladým, ať ukážou, co v nich je.“ Po boku Jiřího Suchého věrně vystupuje v Semaforu již 41 let.

Jak říká, prakticky každý den je večer v divadle. „Těším se tam. Když ale jsou zhruba čtyři odpoledne, říkám si, že možná bych měla zůstat doma, protože se začíná dostavovat tréma, kterou mám od dětství,“ popisuje svůj denní cyklus herečka Jitka Molavcová. „Když ale stanu na jevišti, roztančím se jak v rozkvetlé zahradě a je mi moc dobře,“ dodává

Od dětství miluje operu. Rodiče jí totiž od útlého dětství brali do Národního divadla, kde poznala krásu tohoto hudebního odvětví. „Rodiče mne poprvé vzali na Madam Butterfly,“ vzpomíná Jitka Molavcová: “Probrečela jsem celou cestu domu, jak mne to dojímalo. Po příchodu jsem si hned zkoušela zahrát roli, která mi byla představena před hodinou na jevišti. Bohužel mi ale nikdy nebylo naděleno takové hlasové bohatství, a tak z mých námluv s operou rychle sešlo.“

Jitka Molavcová

Rodiče v její nadání nevěřili, a tak Jitku Molavcovou poslali studovat na grafickou školu. „Škola mne moc nebavila, nikdy jsem pro tuto formu umění moc nadání neměla. Zkoušela jsem dělat koláže pod vlivem Miroslava Horníčka. Počkám si raději na prázdniny a zase zkusím něco vytvořit. Bez patřičného cviku si myslím, že bych svými výtvory mohla někoho vyděsit,“ říká Jitka Molavcová.

Pro herečku, hudebnici a spisovatelku je fyzický i duševní pohyb důležitý. Svůj náhled na svět popisuje: „Uvnitř člověka se stále něco hýbe. Srdce tepe, krev proudí. A tak se i já snažím zůstat v pohybu, neustále se něco nového učit. V současnosti připravujeme premiéru, ve které se Jiří Suchý představí poněkolikáté jako hudební skladatel. Dále se učím cizí jazyky a mnoho dalšího. Přistihla jsem se, že když usínám, opakuji si různé texty a při tom masírování mozku usnu. Neumím prostě odpočívat,“ uzavřela rozhovor Jitka Molavcová.

Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru.

autor: Jan Profous
Spustit audio