Jitka Hosprová: "Moje viola je ke mně přirostlá"
Hostem Martiny Kociánové byla historicky první česká violová virtuoska Jitka Hosprová.
Navzdory tomu, že koncertuje po celém světě a hraje se špičkovými mezinárodními orchestry, ji mnozí zaregistrovali až nyní, jako jednu ze soutěžících ve Star Dance. Hrát na housle začala už v sedmi letech, na konzervatoři ji ale přemluvili na violu. Nelituje svého rozhodnutí? Proč je na violisty v hudebním světě snad nejvíce anekdot? A jak se žije sólistce ve světě violy, který patří především mužům?
Patříme k sobě
O své viole mluví s vášní a tvrdí, že nástroj má své nálady. „Mám po koncertu pocit, že nejen já, ale i viola si potřebuje odpočinout. Když přijdu do kostela, kde je zima, dýchám ji na záda, abych dřevo zahřála, protože mi připadá ztuhlá.“ Jitka Hosprová si nechala postavit nástroj na míru. Je podle jejího názoru lepší nový nástroj, než starý? „Zažila jsem obojí. U starého nástroje si ale nejsem jistá, čím prošel. Nevím, kdy a jak byl opravován. Každá viola je jinak velká, má svou barvu zvuku a je originální. Řada lidí mi říká, že viola z dílny Petra Zdražila je ke mně přirostlá a že patříme k sobě.“
Úspěch se, podle Jitky Hosprové, neskrývá ve vavřínech, získaných v různých hudebních soutěžích. „Když má člověk dost času, skladbu se tzv. nadrnčí, a pak vyhraje. Důležité je ale to, jestli sólista je nebo není schopen obstát před publikem. V tom je zakletý opravdový úspěch.“
Co musí sólista pochopit
Jitka Hosprová prý smeká před všemi učiteli, kteří učí děti od začátku. „Měla jsem také své studenty, ale měla jsem pocit, že mám na svoje hraní málo času. Mám pocit, že na sobě musím pořád pracovat.“ Co musel mít dříve sólista a co dnes? „Tehdy bylo o trochu méně vizuálního tlaku a medializace. Dnes musí hudebník pochopit, co je pro něj dobré, jak prezentovat svůj obor a svá vystoupení. Když mu tohle nedojde, může hrát výborně, ale nebude mu to k ničemu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.