Jiří Drahoš říká: dobrý vědec + populizátor vědy = vzácná kombinace

11. prosinec 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02786292.jpeg

Hostem úterního magazínu „Je jaká je“ (11. prosince) byl hodinu před polednem předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Bude novým předsedou akademie nebo ne?
Jiří Drahoš stojí v čele Akademie věd ČR již čtvrtým rokem. Jeho funkční období končí již v březnu ale pozítří, resp. 13. prosince, proběhne nová volba předsedy akademie. „Ano, sejde se zhruba 250 lidí a v tajné volbě bude volit nového předsedu. A ano, jsem v tuto chvíli jediným kandidátem. Musím dodat, že je to tajná volba a může se stát cokoli,“ řekl Jiří Drahoš.

Andrew Feustel a Jiří Drahoš
Jiří Drahoš

Dětství
Jiří Drahoš je rodákem z Jablunkova (severní Morava), pochází z učitelské rodiny, otec, kterému je dnes 91 let, byl učitelem, maminka pracovala jako zdravotní sestra v jeslích. Bratr a švagrová jsou také kantory, prostě učitelé všude kolem. „Člověk určitě nasákl rodinnou učitelskou atmosférou, a to aniž by si to uvědomoval. V rodině byla muzika, smysl pro humor a hlavně, nebyly počítače, na televizi se nedalo koukat a mám pocit, že jsem své dětství trávil venku, kde jsme měli různé party a převážně sportovali.“

Jiří Drahoš

Vánoce u Drahošů
„Bydleli jsme ve školním bytě. Chodil jsem tak do školy přes dvůr. Byt to byl hodně studený, ale na Vánoce táta roztopil kachlová kamna v pokoji, kam jsme se všichni přestěhovali z kuchyně. S Vánocemi mám tak dodnes spojeno, že se najednou začalo žít v krásně vyhřátém pokoji.“ Na prázdniny se ale těšil i kvůli knihám. „Vždy jsem si přál knihy, strašně rád jsem četl a vždy zhltal vše, co bylo kolem, i tomu, čemu jsem nerozuměl. Když jsem o Vánocích nebyl na lyžích, tak jsem četl a četl.“
K Vánocům patřil i zpěv a hra na hudební nástroje, které provozovala celá rodina. „Hudební vlohy nemám valné, ale asi jsem něco zdědil. Doma jsme opravdu hráli a zpívali, o Vánocích samozřejmě koledy. Maminka na to dbala.“

Popularizace vědy?
Co Jiřího Drahoše baví na tzv. popularizaci vědy? „Věda mě vždy fascinovala, na katedře matematiky, kde jsem pracoval hned po škole, to opravdu věda nebyla. Přičichl jsem si ale k této práci a to mi zůstalo. Jsem si vědom toho, že lidé bohužel nevědí, co v akademii věd děláme. Vědí, že je to ten barák na Národní třídě, ale že je to 53 výzkumných ústavů po celém Česku s vědci, kteří bádají a hledají, to většinou nevědí. Jsou tam skvělí i průměrní vědci. To není nic pejorativního, „ti průměrní“ jsou totiž velmi nutní. Bez nich by géniové nic nevymysleli.“
Také se nedá říct, že každý vědec dokáže jasně a stručně vysvětlit, co vlastně dělá. „Dobrý vědec a populizátor vědy je opravdu vzácná kombinace. Nemyslím, že je nutné, aby to dokázal každý, ale je důležité, aby to udělal alespoň někdo jako např. Jiří Grygar.“

Více si ale poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru s Marií Retkovou, který najdete na začátku článku.

autoři: lup , Marie Retková , Jiří Drahoš
Spustit audio