Jiří Černý: Hudba, kterou mám rád
Poslechněte si, proč za jednu z nejsilnějších protestních písní za normalizace považoval Skoumalovu Zvolna nebo jak se z písně Marty Kubišové stal symbol odporu. A jak on sám prožíval svou veřejnou roli při promlouvání k lidem z Melantrichu?
„Modlitba pro Martu se původně jmenovala Modlitba. A vůbec nebyla zamýšlena jako nějaká píseň odporu. Vznikla dávno před tím, než sem dojely tanky,“ vysvětloval na Dvojce hudební publicista Jiří Černý. Jak se stalo, že zrovna tuhle píseň zpívala Kubišová v roce 1989 z Melantrichu?
Po letech poprvé před publikem
„Václav Havel mě vyslal, abych Martu přivedl,“ vzpomínal Černý. „Ona tehdy pracovala v projekční kanceláři V Jámě, což je kousek od Melantrichu,“ popisuje. „Zazpívala hymnu, kterou ale zpívala už den před tím.“
Vystoupení muselo být pro Kubišovou ohromující, ale i ochromující. Protože léta před publikem nezpívala. „Když lidé stále tleskali, obrátila se na mě, bylo vidět, že na to nebyla zvyklá, a ptala se: Co mám zpívat?“
Co mám zpívat?
„Na tu otázku jsem jí prý já řekl: Hodila by se sem Modlitbička. Já se na to, čestné slovo, nepamatuju. Rád bych býval, kdybych to řekl. Ale to je jedno. Zazpívala tu píseň,“ svěřil se Černý. „A z Marty, jakmile začla zpívat, šel obrovský klid a síla.“
Související
-
Ve věku 87 let zemřel kritik Jiří Černý. Jako první nehudebník byl uveden do Síně slávy cen Anděl
Ve věku 87 let zemřel ve čtvrtek v pražské nemocnici významný hudební kritik Jiří Černý. V pátek o tom informoval publicista Jan Rejžek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
