Jedinečná Dana Medřická
Národ ji miloval. Stejně jako její herečtí kolegové. Přesto nikdy nezískala titul národní umělkyně. V dokumentu se z úst Václava Vydry nebo Luďka Munzara dozvíte proč.
Stačil jediný pohled. Pohled plný zármutku i radosti zároveň. Pohled plný těžko představitelné hloubky a cítění, šibalství, prožitých trablů i štěstí, plný moudrosti. Pohled Dany Medřické.
Kolik je herců, kteří dokážou vyjádřit jediným pohledem to všechno, co je v lidské duši skryté, a přesto se dere ven? Ona to dokázala. Dokázala odhalit samu sebe v převtělení do rozličných rolí a poloh a výrazů. A přesto zůstávala sama sebou.
Takové byly její hrdinky: Slávka Hlubinová v melodramatu Měsíc nad řekou, Blanche v Tramvaji do stanice Touha, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, Ulčová ve veleúspěšném seriálu Byl jednou jeden dům, ale především Erži Orbánová v Kočičí hře maďarského autora Istvána Örkényho. A mnohé další.
Taková normální babička
Osobně si vybavuji Danu Medřickou jako babičku v televizním seriálu Taková normální rodinka. Určitě ne role z největších. Ale je to moje výrazná dětská vzpomínka na paní, která byla tak moc podobná mojí babičce a přesto jiná.
Když jsem potom poznával různé polohy jejího herectví, pochopil jsem, že i tato role byla rolí s velkým R.
Národní divadlo
Dne 1. ledna 1960 se Medřická stala právoplatnou členkou činohry Národního divadla. Tady zůstala až do své smrti. A právě na této scéně, ale i na scéně Městských divadel pražských vytvořila bezpočet krásných a kritikou velice ceněných rolí.
Vzpomeňme role: Amélie v Neapoli, městě milionů, Lízu z Obchodníka s deštěm, Blanche v Tramvaji do stanice Touha, La Ponciaz Domu doni Bernardy a Matku Kuráž a její děti.
Zasloužilá, ne národní umělkyně
Dana Medřická získala titul laureátky státní ceny za divadelní výkony na scéně Městských divadel pražských a titul zasloužilá umělkyně. Titul národní umělkyně nezískala.
V dokumentu Kateřiny Ondrouškové a Jitky Škápíkové se dozvíte proč. Na jedinečnou Danu Medřickou vzpomínají syn Václava Vydra, snacha Jana Boušková, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar, Radmila Hrdinová, Helena Řiháčková, Jiří Horčička a Eduard Pavlíček. Upravil Dan Moravec.
Kočičí hra
Vedení Národního divadla nabízelo Daně Medřické roli Eržiky Orbánové v Kočičí hře maďarského dramatika Istvána Örkenyho. Mělo tím v úmyslu obsadit nepohodlnou herečku do podprůměrné hry.
Netušili ale, co Medřická s kolegyní Vlastou Fabianovou s touto hrou udělají. Vznikla tak nejúspěšnější inscenace v historii Národního divadla, hrající se 9 let a čítající 403 repríz. Bylo by jich určitě víc, kdyby Dana v roce 1983 nezemřela.
Audiozáznamy všech Dokumentů Dvojky najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka