Je čas začít na zahradě s postřikem proti přezimujícím škůdcům

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna v této chvíli začíná na Dvojce. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů jsou dnes našimi hosty, mými hosty, hosty posluchačů Dvojky. Dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jinak než vy, jsem ráda, že tu s námi jste. Já připomenu 221552525 to bude telefonní číslo, které za chviličku bude aktivní, a také jejakaje@rozhlas.cz, tam můžete posílat své otázky a nebo možná i také na náš web 2.rozhlas.cz. Tak už jsme si řekli všechny kontakty a teď to důležité, dnešní téma škůdci na zahradě a budou to ti nejmenší, ti milimetroví škůdci, kteří ovšem v tom obrovském množství dokáží napáchat obrovské škody. Tak, pojďme si vyjmenovat, kteří škůdci to jsou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já bych se toho asi ujmula. Samozřejmě letos to jaro přišlo opravdu brzy a s ním i nástup škůdců a já si myslím, že takový nejagresivnější a nejčastější škůdci jsou opravdu mšice. Ty můžeme pozorovat od samého otevření jara, to znamená jakmile začne rašení prvních listů, už tam ty mšice jsou. Dále je to celá řada housenek a potom i brouci, například květopasi teď v toto dobu, začíná být velmi aktivní, květopas jahodníkový například, květopad jabloňový, toho už jsme myslím prošvihli, pokud někdo neošetřil. No, a teď přijde nástup těch jedněch z nejhorších, a to jsou obaleči, to jsou vlastně takoví motýlci, kteří způsobují červivění jak jablek, tak švestek. No, a možná, že jsem zapomněla na pilatku, pilatka švestková, to je jeden z nejhorších škůdců, protože ten způsobuje vlastně opad už malinkatých plodů, protože ten škůdce nastupuje zase velmi brzy. Takovou záludností jeho je, že ta housenice dokáže zlikvidovat i několik plodů najednou, protože ona je schopna přelézt z plodu na plod a takto ho zlikvidovat. Pozná se to podle toho, že na těch malinkatých plodech, které spadnou na zem, najdeme dvě dírky, jeden otvor je vstupní, jeden je výstupní. Takže to všechno se dá na těch našich pěstovaných rostlinách vypozorovat a můžeme si snadno určit, co nás vlastně tam nejvíce trápí a proti tomu zasáhnout.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ti malí škůdci, ti vlastně napadnou ten strom, keř a podobně už právě v této chvíli, kdy teprv začíná rašit, kdy začíná růst, když se objevují první lístky a dokáží je požrat všechny?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, protože třebas ty celá řada škůdců na těch stromech přezimuje ve formě vajíčka, někteří samozřejmě ve fázi dospělců, ale nejčastěji je to ve formě vajíček, ať už jsou to mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci, to jsou všechno škůdci, kteří tam jsou a kteří čekají jenom na to až se otevře nějaké lepší počasí, které jim bude vyhovovat a začínají se líhnout, proto se velmi brzy na jaře musí ještě ve fázi takzvaného myšího ouška začít s prvními postřiky právě proti těm přezimujícím škůdcům.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myší ouško, to je ten malý pupínek, který se objeví?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To je takové to prozelenávání toho pupenu.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych možná to doplnil o okrasné rostliny, aby nám nespílali posluchači, kteří mají okrasné zahrady. Určitě nesmíme zapomenout třeba na růže, tam je problém zase jak si říkala mšice, ale dále to jsou pilatky, pilatěnky, nesmíme zapomenout třeba na rododendrony, tam je problém s lalokonosci a s celou řadou dalších škůdců, či na okrasných keřích, na okrasných rostlinách a samozřejmě i ti, kteří mají doma jenom několik truhlíků s muškáty, i tam je problém se škůdci, i tam se s nimi musí bojovat. Takže ta škála těch škůdců prakticky napadá veškeré rostliny, které pěstujeme, ať už ty okrasné nebo ty užitkové.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč jich je tolik?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to zřejmě dáno určitou nerovnováhou v přírodě, ti škůdci potřebují ke svému vývoji daleko, daleko horší podmínky, když to takto řeknu, než užitečný hmyz. Navíc je neustálá snaha likvidovat škůdce i v době, kdy třeba to ani není potřeba, kdy zas to přemnožení ani nehrozí, ale už se tam vyrazí do zahrady s nějakým postřikem, ale současně zlikvidujeme i ten užitečný hmyz, a to je určitě špatně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohou mít lidé třeba úplně zamořenou zahradu, že to zanedbali v těch minulých letech a teďko právě už čekají.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Můžou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jich právě proto čím dál tím víc na tom určitém území.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já si trošku právě myslím, že někdy takové ty jako extravagantní modernosti zahrad docházíme k tomu, že se dělají takzvané přírodní zahrady. Někde ta přírodní zahrada nebo často spíš vypadá jako zahrada hodně neudržovaná a v dobré víře řekněme ten majitel si myslí, že ta zahrada si sama poradí, že tím právě tam vytvoří tu rovnováhu, ale asi se bude velice divit, protože právě na takové zahradě vždy, jak říkala Lída, mají převahu a větší převahu ti škůdci než ten užitečný hmyz a ta zahrada si asi sama úplně nepomůže.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Určité výkyvy počasí, které třeba teď zaznamenáváme v letošním období nebo i v těch minulých letech, mají také vliv na to, že se škůdci objevují třeba ve větším množství a nebo v době, kdy právě je ten strom nebo keř mnohem náchylnější k tomu, že je napadne?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě to počasí na to má ohromný vliv, protože pokud je pěkně, samozřejmě těm škůdcům se daleko líp daří třeba, mšice jsou daleko aktivnější, když je sucho, totéž třásněnky, ale naopak zase když prší, tak dojde třeba k určitému procentickému smytí nebo odstranění pomocí deště právě některých dospělých mšic, ale není to rozhodující, určitě ne.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Možná, že by bylo dobře posluchačům vysvětlit přípravky, které jsou určeny na likvidaci svilušek roztočů a přípravky na savý a žravý hmyz, tam tyto dvě kategorie se vždy musí dodržovat, protože přípravky, a to je důležité, které jsou určené na svilušky, nejsou vhodné na ostatní savý a žravý hmyz a zase obráceně. Na to je nutné pamatovat. Takže není možné mít jeden přípravek. Na druhou stranu pokud máme problém s mšicemi, různými housenkami, se všemi těmito škůdci, tak je už možné v dnešní době vystačit s jedním přípravkem, což si myslím, že je úplně úžasná věc, že nemusíme mít celou baterii chemie a naopak jsou to přípravky chemické, ale šetrné k životnímu prostředí, poznáme to jednoduše podle toho, jaká je ochranná lhůta, a jestli je tam ochranná lhůta 3 nebo 7 dní, tak je vidět, že ten přípravek opravdu není tak toxický, tak nebezpečný.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problémy s velkými stropy, kdy ta spotřeba té ochrany musí být obrovská nebo stačí aspoň částečně to ošetřit proti škůdcům?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě stačí. Třeba když se podíváme na ořešáky, tak tam velice významným škůdcem jsou právě roztoči ať už je to vlnovník nebo hálčivec ořešákový, je to vlastně nebo jsou to škůdci, kteří způsobují takovou tu puchýřnatost na listech. Všichni, kdo pěstují ořešáky, tak to určitě dobře znají, a na spodní straně listu se vytváří taková plstěná plocha dejme tomu a právě to je místo, kde se zdržují miliony roztočů, kteří jsou nepatrní, které ani nevidíme, kdybychom si vzali lupu. Takže tady například je vhodné udělat postřik i jenom do míst, kam dosáhneme, protože ti roztoči se vyskytují hlavně ve spodních částech stromů, kde jsou pro ně ideální podmínky, kde nesvítí slunce, kde přece jenom tolik neprší, kde není vítr nebo lépe řečeno kde se jim snáz žije, to znamená ve spodních částech toho stromu na spodních větvích. Tady nemusíme na ty ořechy ani pořizovat žádnou plošinu ani žádný žebřík, ale stačí postříkat jenom to, kam dosáhneme a určitě se množství těch roztočů zredukuje.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je ta doba, kdy si lidé sázejí já nevím třeba muškáty, balkonové rostliny, zatím na nich není nic, co by nás mohlo znepokojit, ale je podle vás dobré preventivně muškáty postříkat právě proti těm škůdcům?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, ta prevence by měla být vždycky základ. Většinou bohužel zjistíme přítomnost škůdců až když je to takzvaný kalamitní výskyt, už je to třeba obalené těmi mšicemi úplně lepkavé listy nebo listy jsou vysáté, žloutnou nebo jsou okousané od housenek, takže tam už asi ta ochrana jako je spíš taková zachraňující. Takže ta prevence je určitě namístě. Možná, že by bylo dobře ale, kdybychom poradili dneska těm, co mají ty zahrádky malé, co nemají ty velké zahrady, nemají vysoko kmeny a řeknou si: "No, dobře, vy radíte přípravky, ale budu já si kupovat přípravek, který je na 50 litrů postřiku, k tomu si musím koupit postřikovač, kompletní vybavení," možná, že tito lidé si potom řeknou no, to pro nás vlastně nejsou rady. Tak my bychom dneska možná mohli poradit právě těm, co mají tu zahrádku malou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, a pak je tady ještě jedna důležitá věc, a to je, že spousta lidí si neví rady třeba s naředěním toho přípravku, když už si ho koupí, tak oni se v tom nedokáží zorientovat, i když tam ten návod je. Kolikrát přece jenom není to tak dobře uvedené, takže mnozí, hlavně starší lidé vůbec nevědí jak ten přípravek naředit, kolik vody mají dát, kolik toho přípravku, jestli se tam ještě bude přidávat nějaké to smáčedlo, které se doporučuje, a hlavně málo kdo ví jaké množství toho přípravku si má vlastně připravit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik snese i ta rostlina, abychom ji nespálili třeba.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, no, to je všechno v návodu, ale důležité je, že málokdo ví, že třeba se přípravky nesmí dělat do zásoby, protože přece jenom ta účinná látka se rozkládá a během týdnů to, co jsme si naředili, tak prakticky už nefunguje a nezabere to tak jak bychom potřebovali.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, a já teďko budu mít dotaz jako zvídavý posluchač a zeptám se, jak tedy je možné doporučovat přípravky, které se prodávají již naředěné v nějakém mechanickém rozprašovači, jak je možné takový přípravek doporučit, když se nesmí přípravek dělat do zásoby?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, určitě bych v tomhle tom případě asi sáhla po přípravku, který je na velkou škálu škůdců, to znamená, že mi postačí pouze jeden ať už to bude, budu likvidovat mšice, molice, mandelinku dokonce nebo nějakého květopase.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
I ten savý?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak. A za další je důležité, aby ten postřik, který je už tedy připravený i s rozprašovačem, aby obsahoval takzvaný stabilizátor, to znamená, že to je látka, která udržuje vlastně ten přípravek v té původní účinnosti, i když ho budeme spotřebovávat po dobu, která je doporučená, to znamená asi těch 18 měsíců. Takže tady je to velmi důležité, protože ten přípravek si postavím někde na okno a kdykoliv zjistím, že mám někde přemnožení, já jinak žádným přítelem velkého postřikování nejsem, ale opravdu dokáže naštvat, když zjistíte, že brambory sotva vylezou, tak na nich je mandelinka, tak tam se musí zasáhnout. Tak sáhnete si pěkně po tom přípravku a jdete a za týden zase a můžete si vlastně ohniskovitě tam, kde se ten škůdce vyskytuje, provést to ošetření.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, provedeme postřik třeba dnes, to znamená jenom zase musíme dávat pozor, aby třeba nepršelo nebo si dát pozor na počasí.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto případě to je potřeba říct. Pak důležité tedy ta ochranná doba, to jste také tady zmiňovali. Potom ještě s jakým dalším obdobím máme počítat pro ten další postřik, jestli toto byla ta prevence pro toto roční období a máme pokoj nebo je potřeba třeba za měsíc znova opakovat?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Jak všechny přípravky nebo všechny postřiky by se měly opakovat. Je to z toho důvodu, že ti škůdci mají různé vývojové fáze a my při tom jednom postřiku zasáhneme pouze tu určitou generaci, takže postřik opakovat po týdnu, po 10ti dnech, vždycky se to vyplatí. A navíc je výhoda i v tom, že samozřejmě když na tu zahrádku dojíždíme třeba jednou za týden, tak zrovna není ta teplota optimální jaká by měla být, takže zase soustředit se na přípravky, které mají určeny, že jsou vhodné i při nižších teplotách a naopak mají zrychlený účinek, že velice brzy záhy uvidíme to, že skapávají.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je telefonní číslo, které vede sem do Zahrádkářské poradny. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V zahrádkářské poradně dnes mluvíme o škůdcích na zahradě. Dobrý den, jakou máte otázku.

osoba
--------------------
Dobrý den, já mám tady takovou prosbičku, já mám stromkový angrešt, mám takový ty odrůdy, které by měly být odolný proti různým chorobám invictu a podobným nicméně vloni se mi stalo, že mi asi na třech těch, já jsem teda nestříkal ničím, se mi objevily takové, zčervenaly mi ty listy, zčervenaly i ty plody, a ty listy opadaly a angrešt prakticky, přežil to ten angrešt, ale nebyla skoro žádná úroda. Já nevím, jestli to je taky druh nějakého toho amerického padlí, že se to tak projevilo, ale prostě potřeboval bych poradit co s tím a jak se tomu bránit? Děkuju.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My vezmeme ještě jednoho posluchače, protože volá ze Slovenska, tak abychom ho nenechali dlouho na lince, ale samozřejmě k angreštu povíme. Takže dobrý den na Slovensko.

osoba
--------------------
Dobrý den, slyšíme se?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
No, já vás zdravím, Liptovská Teplá okres Rožumberok u termálního koupaliště Bešeňová. No, já jen chci tolik říct o těch bramborách, když jste tam mluvili, tak já mám trošku malou roličku zasazenou, ani jednu tu mandelinku jsem tam neměl, spásalka bramborová se to jmenuje, a úrodu už sbírám dá se říct 5 roků. Je důležité, kdo si chce zasadit brambory, musí nechat zem aspoň oddechnout aspoň na 10, 15 roků a potom si může zasadit a bude mít skvělou úrodu, nemusí ani ničím hnojit, ani škůdce tam nebude mít, nic. Dneska už mi brambory vzešly a už za chvilku budu okopávat. Takže já jsem takový šťastný zahrádkář, dá se říct, a už mám všechno osazené, všechno mi to klíčí, všechno mi to roste a nemám s tím problém. No, a jinak vás velmi pěkně pozdravujeme ze Slovenska, přejeme vám všechno dobré a možná, že vás přijdu i na Vinohradskou 12 navštívit i s přijímačem, protože na středních vlnách perfektně hrajete a dost čistý tu mám příjem, takže někdy se uvidíme. Takže pozdravuji vás, všechno dobré vám přeji, mějte se krásně, na slyšenou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Děkujeme.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, my moc děkujeme za opravdu krásný telefonát ze Slovenska. Tak, vrátíme se k té první otázce, to byl ten stromkový angrešt, ptal se posluchač a pak něco k tomu tedy, co říkal posluchač před chviličkou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Zčervenání listů a puchýřnatost, jak tady uvádí ten posluchač, tak může být způsobena mšicemi, ale je důležité si pořádně ty listy prohlídnout a nejlepší je takzvaná papírová metoda použít, to znamená, že se rozprostře někam položí bílý papír a na něj se vyklepe nebo zatřepe se nad ním s těmi listy, a ty mšice padnout. A pokud nejsou vidět na listech, tak na tom papíře určitě.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych to jenom doplnil, já tuto metodu nazývám papírová hůlková metoda, protože si vezme klacík a tím tluču do těch listů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, to je vylepšená metoda.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tím dojde k větším vibracím a ti škůdci lépe vypadávají. A pozor, pokud jsou to mšice, budou vypadávat ze spodní strany.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mechanická ochrana v tomto případě.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Mechanická ochrana.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych si vzala půlku těch brambor.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A já tu druhou půlku, ano.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To je všecko v pořádku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že vy jste bramboráři oba dva, aby bylo jasno.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Oba dva, ale brambory potřebujeme každý rok a bohužel, i když se přece jenom ta plocha aspoň trošičku se snažíme střídat, tak víme moc dobře, že brouci přezimují a poměrně hluboko v zemi a jakmile začne být teplo, tak oni jsou aktivní a tím pádem jim nedělá problém, třeba aspoň v mém případě těch 10 metrů přelítnout a usadit se zase na těch bramborách. Ale rozhodně 15 let nepěstovat brambory si neumím představit.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To není vůbec možné. Já si trošku myslím, že výskyt mandelinky je závislý také na oblasti. Pokud se brambory pěstují v teplejších oblastech, tak mandelinka tam dokáže udělat i dvě generace za rok, pozor na to, takže tam opravdu je to nebezpečné. Já na chalupě v Jizerských horách občas mandelinku objevím, ale ještě se mně nestalo, že bych třeba já musel stříkat proti mandelince, protože ta mandelinka prostě tam do těch chladnějších podmínkách neudělá to, aby ten porost dokázala zlikvidovat, zatímco vím, že tobě by to zlikvidovalo nádherně na Jičínsku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, já se jmenuje Hložek. Prosím vás, já asi 30 let už pěstuju papriky a letos se mi poprvé stalo, že mám je v sadbovači, že jo, za oknem a byly asi tak 10, 15 centimetrů vysoký a začly opadávat spodní listy. Prohlížel jsem to pod lupou, žádný, žádnou havěť jsem tam neviděli a zůstávaj dokonce u některých zůstaly jenom ty horní listy 4 s květem třeba. Tak nevím, co to může bejt?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tohle to je většinou důsledek přemokření toho substrátu.

osoba
--------------------
Přemokření jo?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na to si dejte velkej pozor, protože obzvlášť, když se ty rostlinky přepíchají a ty kořeny jsou ještě opravdu vlastně malé a začnete s nějakým intenzivním zaléváním nebo s větším, stačí větší nebo častější, řeknu to, abych vám to přiblížila, tak ty kořeny začínají uhnívat. Ony nemají vůbec možnost se rozvětvit, natož vytvořit nějaké vláskové kořeny a udělat mohutný kořenový bal. Spíš se snažte tu rostlinu vyndat a podívat se na ní jak vypadají ty kořeny a jestli opravdu nejsou v mokru. Ale většinou to opadávání je důsledek velké vlhkosti.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych to jenom trošku, no, povídejte.

osoba
--------------------
Ještě, když mám, posledně jste mluvili o klíšťatech, můžu se zeptat, když bych měl třeba klíště a já nevím vlezl bych třeba do vany, do vody, jestli to klíště se jako udusí?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne. Neutopí a nepustí se.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se říkám, že se drží jako klíště.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Drží se jako klíště. Já bych jenom tam, trošku mě zarazilo u těch paprik u vás, že jste říkal, že to má květy, to není úplně dobře, když děláte sadbu a je to malinká rostlinka a už má květy, tak ty květy ji příliš vysilují, čímž by se měly ty květy odstraňovat a opravdu nechat tu rostlinu ...

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, ne, ne, je to nějaký handicap pro tu rostlinu, protože pokud už ta rostlina vytváří květy v takto malém stavu, tak je to taková snaha o reprodukci okamžitou a prakticky je to špatně, je tam nějaká závada, buď je to ten mokrý substrát, nebo nedostatek vápníku, nebo nedostatek světla, tam je celá řada možností.

osoba
--------------------
Děkuju.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ještě další dotaz. Ano. Není zač. Další otázka, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Adamcová z Prahy. Chtěla jsem se zeptat na škůdce, který se mi objevuje na staré hrušni na zahradě. Na všech listech se objeví vypouklé skvrny a když se podívám zespodu, tak je to rovněž vyduté a nic tam není, a ta hrušeň nerodí už dva roky a každý rok, když se objeví zelení listy, se objeví na každém listu řada těch žlutých vypouklých skvrn.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak to budou roztoči asi.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak vypouklých, žlutý vypouklý skvrny, já teď tedy nevím, jestli to je vypouklé směrem nahoru nebo dolů?

osoba
--------------------
Dolu, ano. Na vrchu listu se objeví vypouklý.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Jo, na vrchu, aha, tak to budou tím pádem roztoči, my jsme se tady trošku smáli, mysleli jsme si, že se jedná o rez hrušňovou, kterou často slyšíme neznámá choroba, byť je to věc úplně notoricky známá. Tak v tomto případě se bude jednat asi o roztoče. Ti roztoči právě vytvářej tyto hálky takzvané, to jsou ty puchýřky na těch listech. Já si trošku myslím ...

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Protože rez zčerná a jedná se konkrétně o vlnovníka hrušňového.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tam tedy ovšem ta ochrana dělat v době, když jsou ty puchýřky na těch listech už nemá smysl, protože ti roztoči jsou vlastně v té hálce, takže postřik se musí dělat jako prevence na jaře, na začátku rašení a právě na to se používají takzvané akaricidy, to jsou ty přípravky, co nejsou na savý žravý hmyz, ale co jsou přímo na svilušky a roztoče.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla odpověď na poslední otázku. Možná ještě taková úplně závěrečná ode mně, jestli třeba i to, že zahrada je upravená, čistá, posekaná tráva, není tam zbytečná skládka někde a podobně, jestli i to třeba sehrává nějakou roli, protože těch škůdců tolik se neobjevuje?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, jak, který.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To je, já bych to řekl, jsou dvě skupiny pěstitelů. Jedni řeknou právě tyto zahrady jsou takové jako skleníkové a jsou lehce napadnutelné těmi škůdci a chorobami, druzí řeknou právě, že taková zahrada je ideální, tam se to dá udržet v přiměřeném stavu. Takže asi bude na každém si to vyzkoušet. Já teda se přiznám, že jsem spíš zastánce té udržované zahrady, protože ta neudržovaná někdy na mě trošku dělá dojem, že to je takový, jakože si trošku ten člověk dělá alibi, že se o tu zahradu nestará.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Možná ještě poslední věta, důležité je taky, co je kolem nás.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Nesmíme zapomínat, že většina škůdců taky dokáže přeletět.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, právě třeba od nepořádných sousedů, dejme tomu. Já jenom připomenu, že 2.rozhlas.cz, to je adresa, milí posluchači, kde bude probíhat také chat s Ludmilou Duškovou, Janem Kopřivou, spolupracovníci časopisu recepty prima nápadů, tak tam budou pro vás půl hodiny určitě a budou odpovídat na mnoho, mnoho otázek, které tam píšete. Já vám za to děkuju a mějte se krásně.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.