Kadeřavost broskvoní je houbové onemocnění, které se projevuje puchýřky na listech - 20. ledna

moderátorka
--------------------
Právě začíná Zahrádkářská poradna na Dvojce Českého rozhlasu. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Dobré dopoledne.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
A dnešní téma - zimní ochrana stromů před škůdci a také kadeřavost broskví. I té se můžeme bránit a třeba už právě v tomto období. Tak já jenom připomenu našim posluchačům kontaktní spojení 221552525 nebo 2424, mail zatím momentálně nám spadl u nás v rozhlase, není v provozu, takže otázky, které byste teď posílali, vám nemůžeme teď asi pravděpodobně v této půlhodině odpovědět. Ale měl by být v provozu web dvojka.rozhlas.cz, tam bude chat kolem půl jedenácté, a tam můžete psát své otázky, ty, na které se nedostane právě v rámci našeho momentálního rozhovoru. Tak zimní ochrana stromů, asi tím začneme. Můžeme vůbec mluvit o nějaké zimní ochraně stromů, když ta zima je taková podivná v letošním roce?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Právě ta podivná zima a dá se říct velice teplá zima, teplotně tedy nadnormální je ideální pro ochranu stromů. Jednak se dělá ochrana proti škůdcům, o tom teď Lída tady promluví, a potom samozřejmě se dělá ochrana proti houbovým chorobám proti kadeřavosti broskví. O tom bych potom já něco řekl.
moderátorka
--------------------
Takže jednak jsou to škůdci a jednak jsou to houbové choroby, můžeme si to i takto rozdělit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě a já bych začala takovou největší zajímavostí asi, a to je možnost právě ochrany ovocných stromů proti sviluškám, halčivcům, vlnovníkům, to jsou vlastně škodliví roztoči, kteří vysávají během vegetační doby listy a mladé letorosty, takže dochází k postupnému vlastně zasychání i těch větví a strom se postupně decimuje.
moderátorka
--------------------
Daří se jim i teď v tomto období, jsou aktivní?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To ne, ti škůdci jsou teď vlastně v klidovém stádiu většinou ve formě vajíčka přezimují a potom na jaře se zase vylíhnou a začínají škodit. Ale právě proti nim můžeme zasáhnout, ať už je to na vinné révě, která, roztoči způsobují plstnatost nebo na ořešácích, tam je velmi typické způsobení roztoči, které se projevuje takovými puchýři a na spodní straně listů potom takovou bílou plstí, všichni to určitě velmi dobře znají, na jabloních škodí svilušky, na třešních, prostě dalo by se říct, že na veškerých ovocných dřevinách včetně drobného, to znamená včetně rybízu. A teď můžeme zasáhnout tím, že umístíme plstěné pásy. Já jsem si je sem přinesla, Stáňo, abyste viděla pro zajímavost, jsou to plstěné pásy, ve kterých jsou vlastně zalezlý, dalo by se říct, draví roztoči tyflodromus pyrie. Oni zalízají do těch pásů v chovných vinicích, nebo v těch vinicích, kde se ty pásy vlastně dávají už na podzim proto, aby do nich ti roztoči zalezli na přezimování, teď se sundávají a můžou být k dispozici zájemcům. A ta aplikace se provádí velmi jednoduchým způsobem, prostě vezmeme si ten plstěný pás a na každý strom se dávají ...
moderátorka
--------------------
Máme tady i kmínek, který jste přinesla.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, máme tady i větev.
moderátorka
--------------------
Pro ty, kteří využívají i naše webové kamery, tak máme i názornou ukázku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přeložíme si ten pás na větev a velice jednoduše pomocí sešívačky se ten pás přišije. No, a takhle se dávají na každý strom ty pásy tři, dávají se poměrně blízko vedle sebe, protože v době, kdy se začíná už oteplovat, tak ti roztoči vylézají z těch pásů a jakmile vlastně se namnoží natolik, že jsou schopni, nebo už to počasí dovolí a jsou schopni přijímat potravu, tak vlastně začínají likvidovat ty škodlivé roztoče, o kterých jsme tady mluvili.
moderátorka
--------------------
Takže máme tam hodné a zlé a ti hodní právě, které jsou vlastně v této plsti, likvidují ty, kteří k nám přijdou, anebo jsou tam už zapouzdřeni v tom /nesrozumitelné/.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
moderátorka
--------------------
Teď jde o to, jak máme velké stromy, to znamená, vy jste říkala, že se dávají 2 až 3.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dávají se 3 většinou pásy na jeden strom, dávají se blízko sebe. Pokud je ten strom nějak extrémně velký, můžeme dát těch pásů 5.
moderátorka
--------------------
Protože ořech je obrovský strom, když nám naroste, tak tam byste dala 5 kusů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Asi tak, úplně to postačí. Ty pásy se tam ponechávají, protože slouží příští rok jako zimoviště pro ty tyflodromy a navíc ještě bych chtěla říct, že ten tyflodromus se vysazuje pouze jednorázově, protože to je roztoč, který je schopný v našich podmínkách přezimovat, takže se nemusí každoročně obnovovat ta, ta aplikace těch pásů.
moderátorka
--------------------
A to je normálně běžně k dostání tyto pásy? Vy jste říkala, že se to sundávalo kdysi z těch stromů a že se to použije pro ty další účely, jako kdyby to někdo měl a recykloval si to takto pro sebe, nebo to je už běžně vlastně k sehnání?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
V těch pásech se to vlastně dodává z těch chovných vinic, kde se vlastně ten roztoč záměrně nebo úmyslně napěstovává tak, aby potom si mohli vlastně pořídit v těch pásech. Jinak ty pásy jsou k dostání ve specializovaných prodejnách zahrádkářských.
moderátorka
--------------------
Ještě, když už mluvíme o zimní ochraně, tak jsou tady zajíci, jsou tady ještě jiná zvířátka, kteří čas od času přeskočí plot a zakousnou se do těch stromků. Můžeme v tomto smyslu ještě dát nějakou radu našim posluchačům?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jako možná rada by byla především zabránit tomu okousávání, protože ta zvěř samozřejmě, pokud ten stromek poškodí, tak často se stává, že speciálně ty mladé stromky se musí odstranit, jsou tak zničené, že se nedají použít. Ale je možné použít různé repelenty, které se dnes prodávají a těmi se ty stromky stříkají, takže je to sprej, nastříkáme to na stromek a on je to teda prostě přímo odpuzující repelent, takže ta zvěř se obloukem tomu stromku vyhne, nezakousne se do něj, nebo dokonce jsou i takové lidové metody, že se doporučuje třeba pověsit na ten stromek do punčochy lidské vlasy, mají to být pánské vlasy, aby to nebyly barvené vlasy, aby to bylo cítit pachem člověka, takže zase se tomu vyhýbá. Samozřejmě kvalitní oplocení a nebo, pokud nemáme oplocený pozemek, tak je nutné důkladně obalit ty stromky pletivem, vysoko by se to mělo obalovat, protože pokud napadne sníh, tak pak ta zvěř se vlastně dostane nahoru přes to pletivo, takže určitě jako prevence je na místě. Pokud trošku nám okoušou nějaký stromek, tak určitě zatřít stromovým balzámem, předtím důkladně očistit tu oloupanou kůru, ale už je to samozřejmě léčení a vždycky je to horší, než ta samotná prevence.
moderátorka
--------------------
Vy jste tady zmiňoval pánské vlasy ostříhané nebarvené. My už jsme o nich mluvili v souvislosti právě s ochranou před krtkem a kunou, jak to bylo tehdy?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, je to prostě všeobecně divoká zvěř lidský pach nesnáší, nebo nesnáší, bojí se ho, vyvolává v ní strach, z toho důvodu se tam právě dávají ty lidské vlasy a ty pánské, protože pánové, nebo aspoň věřím většina pánů si vlasy nebarví, tím pádem je to dobře cítit tou člověčinou.
moderátorka
--------------------
221552525 nebo 2424 kontaktní spojení na Dvojku Českého rozhlasu, kde je právě teď Zahrádkářská poradna, zimní ochrana stromů a také ochrana proti kadeřavosti a proti škůdcům.
moderátorka
--------------------
A v této chvíli je také aktivní i náš mail jejakaje@rozhlas.cz, i tam můžete posílat otázky k dnešnímu tématu Zahrádkářské poradny, ale už máme i telefon. Dobré dopoledne.
posluchačka
--------------------
Dobré dopoledne. Můj dotaz zní, loni na podzim jsem zasadila nové stromky čtvrt kmeny a chtěla bych vědět, jestli by bylo vhodné chránit tímhle způsobem už i tyhle malé stromky? Děkuji. Zapínám rádio.
moderátorka
--------------------
Ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Já bych do toho šel právě u těch mladých stromků. Tady možná ještě je dobře dodat, že u dravých roztočů, kteří se v tuto dobu aplikují, je ten první rok, což bude ten letošek, takový takzvaný náběhový rok, že oni se pomnoží na potřebné množství tak, aby dokázali chránit, a teprve ten další rok, čili obrok začne ta ochrana, takže je to takový předstih, kdyby se to mělo udělat, takže určitě na ty mladé stromky už to dát.
moderátorka
--------------------
Tak dobré dopoledne přejeme i vám, už jste ve vysílání a můžete položit otázku. Haló, haló.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Markéta Korábová z Bílý Skály. A chtěla jsem poprosit, máme takovej problém. Na zahradě máme krásně vzrostlej cypřiš a asi 20 metrů od cypřiše máme ovocný stromy jabka a hrušky. A někdo nám řekl, že prostě ten cypřiš způsobuje to, že ty hrušky jsou napadený a nejsou zdravý. Je to pravda? My právě ho chceme dát pryč a mě je ho líto.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak cypřiš si tam klidně nechte, protože ten opravdu vám žádný škody nezpůsobuje. Co se týče rzi na hrušních, tak to vyvolávají většinou jalovce, neboli druhým hostitelem té rzi je jalovec, klášterská chvujka anebo jalovec čínský, ale rozhodně ne cypřiš, rozhodně si ho tam nechte a byla to určitě škoda, kdybyste se ho zbavila.
moderátorka
--------------------
A vítáme dalšího posluchače s další otázkou.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Kubínová, Žatec. Chtěla jsem se zeptat, mám ořešák zhruba asi 30letý. Posledních 5 let se stane, že normálně odkvete, na spodním, na spodní straně listů je takový jako černý ostrůvečky a když začnou tvořit první plody, tak ty začnou padat, když na ně šlápnete, tak vystříkne černá nevoňavá voda nebo nějaká tekutina a ten zbytek ořechů potom normálně dozraje.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že tam máte kombinaci, že tam máte kombinaci nejrůznějších příznaků. Právě ty ostrůvečky na spodní straně listů, jak jste říkala, to je vyvoláno těmi roztoči, jak jsem tady říkala halčivči a vlnovníky a co se týká černání ořechů, tak tam to bude spíš bakterióza anebo houbové onemocnění antraknoza ořešáku, ale v každém případě byste měla udělat postřik, nejen tedy aplikaci toho dravého roztoče, jak jsme tady říkali, ale současně i udělat postřik proti těm dvoum, nebo proti té houbové chorobě, to znamená proti atraknoze a ten postřik se dělá před květem a ještě potom znovu po odkvětu ořešáku. Ale podotýkám tam, kam se dosáhne, nepolezete nikam po výškách, protože ořešák je většinou obří strom, takže většinou se dělá postřik tam, kam se dostane.
moderátorka
--------------------
Pane Kopřivo, kadeřavost broskví, to je téma pro všechny ty, kteří nechtějí přijít o úrodu v příštím roce, to mají udělat teď třeba v lednu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Kadeřavost broskví je houbové tedy onemocnění, které způsobuje houba tafrina deformance. Poznáme to vždy až na listech, kdy ty listy se začínají krabatět, začínají vytvářet takové puchýřky, jsou to takové ty červeno-oranžové puchýřky na listech, takže, pokud máme samozřejmě mladý stromek, lístky otrháme, to je dobré, ale u starších stromů je nutný dělat postřik a ten postřik je samozřejmě preventivní, takže se dělá právě v době, to je v období, v době teda zimní, v době, kdy teplota během 2, 3 dnů přes den vystoupí na 5 až 7 stupňů. Takže letošní teplá zima si myslím, že tomu napomáhá. Je to samozřejmě v závislosti také na ovlhčení toho stromu, takže v tu dobu, když ta teplota přes den, nebudeme sledovat noční teplotu, ale tu denní, stoupne na 5 až 7 stupňů, se dělá postřik. A mně se líbí, že stále ten vývoj přípravku jde kupředu a v loňském roce se objevil nový přípravek, je to přípravek, který je na bázi hydroxidu mědňatého a je to přípravek s dlouhodobým působením, protože on se právě deštěm a vodou hůře smývá, takže samozřejmě kvalitně a dobře působí, takže jít po takovém kvalitním přípravku a dělat ochranu v zimě. Samozřejmě, pokud ta teplota bude nadále nadnulová, nebo teplá, v zimě budeme muset ty postřiky několikrát opakovat a ten postřik se vlastně dělá až do začátku rašení. Pozdější postřik už je pak bezvýznamný.
moderátorka
--------------------
Pozdější, to znamená, v jakém období?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
V období, kdy strom začne rašit, rozkvétat, tak v tu dobu už nemá význam dělat postřik, protože pokud jsme ho neudělali do té doby, tak ta infekce už tam je a už ji nezlikvidujeme.
moderátorka
--------------------
Ano, vítáme posluchače ve vysílání. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Haló. Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Ano, už se ptejte.
posluchač
--------------------
Prosím vás, paní, já vám dám ne 95 %, ale 100% účinek proti kunám.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jé, to je výborný.
moderátorka
--------------------
No, my jsme o nich tady mluvili právě v minulém vysílání, v minulé poradně, tak povídejte.
posluchač
--------------------
/Nesrozumitelné/ velmi levný, kdy koupíte baterku, jednu, dáte to do toho, ta baterka vyrábí vysokofrekvenční tón, to dáte na půdu a kdo to měl, tak už tam nikdy kunu neměl, jestliže snad nová nějaká, ale ty kuny, co tam byly, ty se všechny odstěhovaly. Jestli vám na toho pána dají adresu, tak se zeptejte na průmyslové škole v Jičíně elektro, vyrábí to pan inženýr Houba a jestli vám na něj dají telefon.
moderátorka
--------------------
No, dobře, děkujeme.
posluchač
--------------------
A to je stoprocentní účinek, ty kuny se tam už nevrátěj, co tam byly.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak to určitě děkujeme, to je úžasný.
posluchač
--------------------
Je to jenom na placatou baterku a dáte to na půdu, ta baterka vydrží měsíc a oni jsou za tejden pryč nebo za pár dní. Na shledanou.
moderátorka
--------------------
Tak děkujeme pěkně za dobrou radu. My jsme tady mluvili právě o kunách a to tady vzbudilo velikou lavinu dotazů a my jsme tady připomínali právě sprej, který se používá proti psům, aby vám nechodili dělat potřebu právě před dveře, tak to je také účinné, tak, když se k tomu ještě vrátíme krátce.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, my jsme tady tedy mluvili o přípravku, který je jako repelent, já to zdůrazňuji, repelent, nikoliv nějaký jed nebo něco, co by ty pejsky otrávilo, je to pouze repelent, nejedovatý repelent, který ty pejsky odpuzuje. On má takovou intenzivní možná dá se říct i vůči, která právě těm pejskům a kočkám nevodí, takže tím je odpuzuje a samozřejmě působí to i na kuny, mohu to potvrdit. Já jsem to použil na chalupě a fungovalo to.
moderátorka
--------------------
A jinak kuny vyběhnou ven okouskat nějaké stromky, teď se teda zeptám úplně velmi hloupě, ale jestli, když tam bydlí a mají hlad, tak třeba by je to vyhnalo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, že kuna jako se nedá říct, že by nám škodila na té zahrádce, ale samozřejmě mít ji na půdě v domě, je to velice nepříjemné a časem velice zapáchající.
moderátorka
--------------------
Ale nekouše stromky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, to ne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Stromky ne, do prstu by kousla.
moderátorka
--------------------
Tak děkuju pěkně, naši hosté Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář teď jsou na webu dvojka.rozhlas.cz. Tam je chat a tam můžete teď v tomto okamžiku už posílat své otázky a já děkuju za návštěvu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.