Jaromír Bosák: "Hudrám, ale svoji práci bych neměnil"

4. říjen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaromír Bosák

Dnes (4. října) byl předpoledním hostem Dvojky sportovní komentátor Jaromír Bosák.

Ve fotbale komentoval pět Mistrovství světa a na evropském šampionátu nechyběl ani jednou od roku 1996. Pravidelně slovem doprovází Ligu mistrů a další důležité zápasy, které koření množstvím neotřelých komentářů.

Sporťák (prý) se špatnou pamětí
Má o čem psát a o čem vyprávět. Posledním titulem, který si od něj můžeme přečíst, je „Fotbalový deník Jaromíra Bosáka z Polska a Ukrajiny“. Provází v ní čtenáře fotbalovým ME a nerozebírá jen zápasy, ale líčí také různé zákulisní události a historky. „Chtěl jsem, aby čtenáři měli představu o tom, jak šampionát vypadá z našeho pohledu. Že to není výlet, během kterého si užíváme drahých hotelů a saun a pak si odskočíme na nějaký zápas. Nejdůležitější důvod pro napsání knihy byl ale ten, že si absolutně nic si nepamatuju. Takže jsem to psal, abych v domově důchodců mohl vyprávět svým kolegům, jaký jsem byl machr.“

Odborník na všechno
Sportovní komentátor je prý do velké míry odkázán na sebe. Je sám sobě produkčním, technikem i zvukařem. Musí zápas okomentovat a dopravit se zpět. „Na téhle profesi je nejhorší to, že komentování, což je hlavní náplň vaší práce, je až poslední v řadě. Nejdřív musíte všechno vyřídit a zařídit a to je únavné. Na druhé straně, diváka vaše únava nemusí zajímat. Chce od nás ten nejlepší výkon. Takže se musím snažit být maximálně připravený, i když je to občas náročné.“

Pozvánka do obýváku
Jak se Jaromír Bosák připravuje na akce, jako je např. EURO? „Všechno začíná doma v polohovacím křesle. Tam si dám počítač na kolena a zapnu televizi. Platím si spoustu sportovních kanálů, obstarávám si sestřihy zápasů a čtu odbornou literaturu. To trvá třeba 2 měsíce. Rodinnému životu to moc neprospívá. Je to daň za to, že dělám to, co mě baví. Byť na to hudrám, mám svoji práci rád a zatím bych neměnil.“

Jaromír Bosák

Všeho s mírou
Jak si pamatuje jména hráčů? „To je otázka zkušenosti. Problém je když na fotbalový trávník vyběhne třeba tým Angoly nebo Koreje, kde je třeba sedm Kimů.“ Názory na to, jestli má sportovní komentátor mluvit hodně či méně se různí. „Je to složité, protože se nezavděčíte. Televize ale není rozhlas, který musí být přesnější a popisnější. Myslím, že poslední, co televizní divák chce, je být považován za hlupáka. A já nechci poučovat.“

Suchá větev
„Takhle rozzuřeného trenéra jsem ještě neviděl. Potkat ho v noci, zakousnu se do stromu a dělám suchou větev.“ Nejen tuto tzv. hlášku lze najít na internetu, kde je příznivci Jaromíra Bosáka zapisují. „Je to příjemný pocit, že někomu za to stojíte. Člověka to ale nesmí hodit moc nahoru. Jsou lidé, kteří mě mají rádi, stejně jako ti, kteří mě nesnášejí. Nejhorší by ale bylo, kdyby komentátor jen tak nudně prošuměl a nikdo si ho ani nevšiml.“ Jak dodal, "hlášky" jsou spontánní reakcí a vznikají přímo na místě. „To ani jinak nejde. Kdybych si je připravil dopředu, lidé by to poznali.“

Nikdy nejde o život
Co je tzv. noční můrou sportovního komentátora? „Jediné, co se může přihodit je, že se nedostanete včas na stadion. Ale i to už se mi stalo. V tu chvíli je dobré si uvědomit, že nejde o život.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Evou Kvasničkovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...