Jana Rychterová: "Duo Two Voices jsou vlastně tři, ale také občas čtyři"

18. říjen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Two Voices

Ve čtvrtek 18. října jsme hodinku před polednem měli ve studiu Dvojky hned několik hlasů, resp. tři členy vokální skupiny Two Voices. Hostitelkou jim byla moderátorka Eva Kvasničková.

Two Voices = jediné duo na světě, které má tři členy
Dana Šimíčková (soprán), alt šansoniérka Jana Rychterová a houslista Vladimír Iljič Pecháček hrají muziku svého vlastního stylu, kterému říkají Crazy Classic (v překladu "bláznivá klasika", český název prý prostě neexistuje). Stejný název dostala i jejich nová deska.

Two Voices Trio

Nové CD se čtyřmi muzikanty
Two Voices zpívá a hraje slavné melodie velkých klasiků s humornými i poetickými texty Jany Rychterové. Jde o kombinaci dvou odlišných ženských hlasů, které doplňuje Vladimír Pecháček jako muzikant, ale i jako „zábavný element“. A aby to ale nebylo tak jednoduché, tak na zmiňovaném novém CD jsou vyfoceni hned čtyři. „Vzniklo to s odchodem bývalé kolegyně a příchodem Dáji Šimíčkové, která má ještě plno práce u kvarteta Sestry Havelkovy. Abychom všechno stihli, tak k nám přišla ještě Gábina Pešinová. Obě jsou skvělé a přitom každá jiná. Na této desce se podílejí obě, tak jsme tam nafoceni všichni čtyři. Na koncertech Two Voices jsme ale opravdu jen tři,“ vysvětluje Jana Rychterová.

Two Voices

Písnička o navigaci
Jejich koncerty jsou vždy plné, ale jaké to bylo dělat novou desku a nezklamat? „Hodně nových písniček vyplynulo z toho, co lidé sami chtěli. Často se nás totiž po koncertech ptali, kdy už uděláme nějaký kankán nebo písničku o cestování s navigací. Určitě to všichni znáte, každý se už někdy na našich silnicích ztratil. Tak opravdu vznikla písnička Navigace, zapojeni jsou do ní všichni. Hlasem navigace je samozřejmě Vladimír,“ uvedla Jana Rychterová.

Two Voices Trio 2012

Samoobslužná zpěvačka
Hlavou skupiny je, alespoň v rozhovoru na Dvojce rozhodně byla, Jana Rychterová. Ta je ale také prý samoobslužnou zpěvačkou. „Tak mě nazval prof. Jíra, a je to pravda. Já si totiž dokážu sama složit text, upravit melodii, sama se doprovodím a také si to zazpívám. Pak mám ale velkou potřebu mít kolem sebe lidi, kteří mi s tím pomůžou.“
Celá skupina má prý ale další velkou potřebu, kterou je touha po jídle. „Nikdy jsem nezažil tak pažravou skupinu jako je Two Voices. Dokonce i řada našich textů se opravdu věnuje jídlu. Často opravdu žasnu, co všechno mohou do sebe před koncertem nacpat, a pak ještě skvěle zazpívat,“ řekl Vladimír Pecháček. Jana Rychterová k tomu hned dodává, že zase nedovede pochopit, že by zpívala s prázdným žaludkem.
Dája Šimáčková se přiznala, že se často nestačí ani nadechnout, a kolegové za ni všechno řeknou sami. „To je pravda,“ hned kontrovala Jana Rychterová: „ale, když se ke slovu dostane, tak přijde perla a lidé se zboří.“

Beethovenova Osudová alias Betonu káď
Asi nejlepší charakteristiku Two Voices najdeme ale na jejich stránkách: Klasická hudba získává v jejich podání nový rozměr, témata písní jsou většinou nečekaná (Joplinův Ragtime na plesové téma, Chačaturjanův Šavlový tanec o krádežích, Mozartův Turecký pochod na fotbalové téma či Straussův valčík Na krásném modrém Dunaji o jídle, Beethovenova Osudová alias Betonu káď), ale nechybí ani poetické skladby (Bachův Air, Beethovenova Patetická či Ferriův Tajuplný ostrov) s vysloveně básnickými texty.

Více si ale poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou.

autor: lup
Spustit audio