Jan Rosák jazykovým normotvůrcem! Pořad Slovo nad zlato odvysílá 100. díl. Zapojte se i vy do jeho pravidelné ankety

27. říjen 2015
Jan Rosák a Markéta Pravdová. Vaši průvodci rubrikou Slovo nad zlato v Dopoledni s Dvojkou

Snowboard, piercing, newsroom… Napadají vás vtipné české ekvivalenty? Zapojte se spolu s ostatními posluchači do oblíbené ankety pořady Slovo nad zlato. Vysílá se už od května. Za tu dobu se podle lingvistky a spoluautorky pořadu Markéty Pravdové stal z Jana Rosáka normotvůrce.

Pořad Slovo nad zlato začala Dvojka v nové podobě vysílat v květnu 2015. Na konci října oslaví kulaté narozeniny. Tvůrce pořadu vyzpovídala Daniela Brůhová.

Paní doktorko, Honza vám do každého dílu vpisuje různé vtípky a lidová moudra. Ničí tím váš koncept?

Markéta Pravdová: Koncept neničí. Akorát občas pátrá po různých zdrojích a snaží se do toho pořadu vetknout i zajímavosti, které třeba najde na internetu. A v tu chvíli se někdy trochu bráním, že některé zdroje nejsou úplně relevantní. Ač si to možná neuvědomuje, tím, že spolu vytváříme pořad o češtině, stává se vlastně takovým „normotvůrcem“. Tím, kdo říká, jak to je nebo jak to má být. Nadsázkou by tedy měl občas raději šetřit. Tím nechci říci, že ten pořad nemá být zábavný a milý. Naopak. Někdy se těm špekům také ráda zasměju.

Honza Rosák je skvělý moderátor, dobrý sportovec, ale normotvůrce?

Jan Rosák: No teď jsem se vyděsil. Já a normotvůrce! Musím trošičku protestovat proti tomu, co paní doktorka říká. Já tam to odlehčení prostě vpravit musím. Protože čeština v rámci svých pravidel a norem někdy trošičku šustí papírem. Takže já to šustění vždycky nějakým způsobem trochu eliminuju vtípkem.

Markéta Pravdová: Na toto máme i přímo termín. Entertainment. To znamená, že my v podstatě informujeme posluchače, ale je potřeba k tomu přidat i tu zábavu, aby se to dobře poslouchalo a aby je to bavilo. Nicméně se domnívám, že tím, že média jsou polem jazykového vývoje, opravdu velice záleží, jak mluví kdekterý moderátor a jak mluví třeba právě moderátor, se kterým připravuji Slovo nad zlato. Takový pořad má moderovat člověk, který je opravdu reprezentantem toho, jak se mluvit má. A to si myslím, že pan Rosák je.

Markéta Pravdová je předsedkyní Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR

Přijímáte do pořadu také podněty posluchačů?

Markéta Pravdová: Rozhodně ano a některé podněty jsme už i zpracovali. Dost se líbí anketa, kdy mají posluchači posílat tipy na náhradu cizích slov nějakým českým výrazem. A stále platí, že posluchači mohou projevit svůj zájem o češtinu třeba i tím, že napíšou nějaký pěkný e-mail nebo dopis do Českého rozhlasu.

Jan Rosák: Já myslím, že jde spíš o hru se slovíčky, která se velice osvědčila. Je to naprosto nezávazná záležitost. Posluchači si vymýšlejí náhrady, které by mohly (pozor, to je důležité, že mohly, ale ne musely) nahradit anglická nebo i italská slovíčka. To je samozřejmě opravdu jenom hra. Protože nikdo nechce, aby z naší řeči zmizelo slovo snowboard nebo piercing.

Osobně mám pocit, že čeština je stále rozvolněnější. Když jsem chodila do základní školy, tak za co jsme tehdy dostávali pětky, to je dnes možné.


Historie pořadu
Pořad vysílá Dvojka od ledna 2014. V dubnu 2015 změnil výrazně svou podobu i tvůrce a průvodce. Zmizely například rubriky Po kom se jmenují… a Rétorické jednohubky. Záznamy jednotlivých dílů najdete v audioarchivu vždy jako součást hodinového bloku Dopoledne s Dvojkou k on-line poslechu. Samostatně se pořad do audioarchivu ke stažení vkládal v období od ledna 2014 do 16. dubna 2015 a pak znovu od 2. listopadu 2015.

Markéta Pravdová: Neřekla bych, že je všechno možné. A není to tak, že v ústavu kodifikujeme dennodenně. Tedy že si sedneme a každý den popřemýšlíme, koho bychom zrovna naštvali a kterou změnu bychom v jazyce provedli. Poslední změny v kodifikaci – v Pravidlech českého pravopisu – byly roku 1993. A ve Slově nad zlato se zabýváme tím, jaký je trend, jaký je úzus, jak lidé mluví. Ale pokud to není v souladu se současnou kodifikací a není to ani v souladu s vývojem, velice rádi na to upozorníme. Právě proto jsem ráda, že mohou pořady tohoto typu vzniknout. Ukazuje to, že dobrým médiím není čeština lhostejná.

Má současná čeština podle vás má nějakou bolest? Nebo naopak radost?

Markéta Pravdová: Myslím, že ta radost je v tom, že čeština je stále funkční nástroj a že díky ní dokážeme vyjádřit jakékoliv pocity, jakékoliv myšlenky. A že ten nástroj funguje. Pokud si přece jenom půjčíme nějaký výraz, stejně ho nějakým způsobem počeštíme, nějakým způsobem ho vnoříme do českého systému. To je věc, která mne těší. I tím, že se o ní dohadujeme, že o ní vedeme spory, tím se dennodenně utvrzujeme o tom, že ten jazyk žije, že ho nějakým způsobem nejen užíváme, že to není jen nástroj, ale že ho i prožíváme. To je ta dobrá stránka. Co mě netěší, jsou obecně nářky nad úpadkem jazyka. Ten úpadek se týká spíše kultury mluvčích samotných.

Jan Rosák: Já mám také jedno postesknutí. Mě zlobí záplava cizích výrazů, které češtinu prostě dusají. A musím zamířit přímo i do vlastních řad. Pamatuji, když jsem v rozhlase začínal, tak se tady říkalo pracovním schůzkám „letučka“, což byl samozřejmě rusismus. A teď se tomu zase pro změnu říká „air check“. Propána! Proč se tomu nemůže říkat prostě „pracovní schůzka“? Proč se říká uvedení pořadu „show opener“? Proč se nemůže říkat „otevření pořadu“? Taková záplava zbytečných slov, ale samozřejmě nejenom v rozhlase. Člověk když přijde do nějaké firmy, tak se to tam hemží výrazy, kterým vůbec nerozumí. A možná je to záměr, aby tomu běžný občan raději nerozuměl.

Slovo nad zlato

Markéta Pravdová: No vidíte, mě stejně tak fascinovalo, když jsem chodila v předchozím zaměstnání na „brífingy“, a pak jsem v Ústavu pro jazyk český zjistila, že jsou to obyčejné porady.

Dusí podle vás češtinu anglická slova, nebo zaplavují ji jako plevel?

Markéta Pravdová: Dalo by se říct, že tady je záplava anglicismů a záplava neologismů vůbec. Ale je potřeba se na to podívat tak, že spousta slov, která přišla z angličtiny, označuje nové skutečnosti. A když jsme se po revoluci „otevřeli světu“, když jsme začali dělat nové sporty, poslouchat nové hudební směry a dělat spoustu nových činností, kolikrát jsme pro to nové ani české výrazy neměli. Zvláště v oblastech profesí, například v oblasti obchodu, marketingu, počítačů. A než jsme se stačili probudit z té záplavy anglicismů a uvědomit si, že už ta slova používáme, už se vlastně pro ně ani nestihl najít český ekvivalent. Takže ano, záplava tu je, ale stále věřím, že si z té záplavy vybereme to, co se nám hodí, a ten zbytek zase odplave.

Jan Rosák: To je pravda. Je spousta nových výrazů, které bylo jednodušší převzít třeba z angličtiny. Ale pak jsou věci, které tady vždycky byly. Proč třeba místnost, kde se tvoří zprávy, najednou nazývat „newsroom“? Pravděpodobně newsroom někdy předložíme našim posluchačům, aby nám posílali v naší hře se slovy české náhrady, které budou vtipné.

Markéta Pravdová: Pokud budou mít newsroom i v Českém rozhlase, tak navrhuji iniciativu pana Rosáka směřovat i do vlastních řad.

Jan Rosák: Jen do nás, jen do nás, samozřejmě. Ale určitě poslouchejte Slovo nad zlato! Jsme tu každý všední den.

Spustit audio
autoři: Daniela Brůhová, Jakub Hritz, Jan Rosák, Markéta Pravdová