Jan Kanyza: Sláva je děvka nevděčná

Je hercem, malířem a fotografem. Když se ho zeptáte, jak se mu na tolika židlích současně sedí, odpovídá stručně: „Každý zadek má dvě půlky.“ Celý rozhovor ve videu.

Lidé si ho stále pamatují jako herce. Dnes už by se ale dalo spíš říct, že je malířem. Na kontě má desítky výstav. Vystavoval ve Francii, USA, Německu... „Elementálové byli nakloněni a vždycky se to sešlo tak, že jsem si v životě neřekl o výstavu nebo o roli. Přišla nabídka,“ říká Jan Kanyza.

Kam spěchat? Na hřbitov?

„Teď uhodilo jubileum a já dával dohromady sedm výstav. Byl to maraton.“ Se samotnou prací prý ale nikdy nespěchá. „Nejsem rychlomalíř. Kam spěchat? Na hřbitov?“ A sláva? „Dejme tam uvozovky. Je to děvka nevděčná. Určitá známost na trhu umění není špatná, ale není to tak, že malíř sedí a má vystaráno.“ Pusťte si celý rozhovor ve videu.

Maluje na chalupě v Krkonoších nebo ve Francii. „Mám tam pronajatý kutloch, kterému v záchvatu nadšení říkám ateliér.“ Francii i fotí. Na film, žádný digitál. A co? „Paříž, která mizí. Ten francouzský esprit tam je, ale mizí. Všechno se sjednocuje, takže občas nevíte, jestli jste v Bruselu, Paříži nebo Mnichově. A to je velká chyba!“

Seriály jsou fabrika

S divadlem a filmem se před časem rozžehnal. Napořád? „Možná kdyby mě zkorumpovali námětem… Ale malování mě dost zaměstnává,“ odpovídá vyhýbavě. „Obsazovali mě do pohádek, i když prince jsem nehrál. Teď bych byl vhodný jako senilní král nebo blbý čert. Ale tím nechci režisérům napovídat.“

Jednoznačný vztah má ale k TV seriálům. „Je to fabrika. Penzum konzumu bobtná a mám pocit, že tam příliš o herectví nejde.“ Ani do divadla by se prý už nevrátil. I když z jiného důvodu: „Lákalo by mě, ale už si netroufám. Jsem soudný, dlouho jsem ho nehrál. Uvidíme…“

Jan Kanyza

Jako student herectví prý snil o Hollywoodu. „Ale nějak to nevyšlo,“ usmívá se. „Na škole nás bylo 12 géniů, ale protože nás učili osobnosti, ne celebrity, tak jsme o tu genialitu přišli během 14 dnů,“ vtipkuje. „Čím víc se člověk dozvídá o řemesle, a tohle slovo říkám záměrně, tím jsou pochybnosti větší.“