Jan Jirák: Je v Česku ohrožena svoboda slova?

„Jsem hluboce přesvědčený, že se tady tolik špatného neděje,“ myslí si mediální teoretik Jan Jirák. Podobně umírněný byl i výsledek jednání výboru EP.

„Nějaký vztyčený prst, jak o tom píší dnešní média, mnoho neznamená. Je ale dobře, že se o tom ve veřejném prostoru mluví. Ostatně, už samotná svobodná diskuse naznačuje, že tady nějaká opravdová hrozba nehrozí,“ dodává.

Taky to s nahrávkami mohlo být jinak...

Na jednání EP se nejčastěji skloňovalo jméno bývalého ministra Andreje Babiše, nahrávky jeho rozhovoru s novinářem a možné ovlivňování svobodných médií. „Hodnotit Babišovy nahrávky je pro mne složité, protože neznám kontext, jen obsah. Nechci rozšiřovat nějaké konspirační teorie, ale fakticky to taky mohl byt sběr materiálů na Babiše.“

Tři nahrávky obsahují rozhovor s dnes už bývalým redaktorem MF Dnes Markem Přibilem a taky už bývalým ministrem financí a tehdy majitelem novin. Podle Jiráka se zdá, že ten, kdo nahrával, byl novinář Přibil, který současně dobře věděl jak rozhovor řídit.

„To ale neznamená, že alarmující není už samotný obsah nahrávek. Taky se ukazuje, že ani jeden ze tří rozhovorů oba nechápou jako něco mimořádného nebo výjimečného. Pokud to byl standard, je o čem přemýšlet.“ Máme se tedy bát kumulace moci jednoho politika?

Babiš vs. Berlusconi vs. Stříbrný

„Každá kumulace moci představuje rizika, ale tohle? To není až tak mimořádné,“ tvrdí Jirák. Babiše nejčastěji přirovnáváme k Berlusconimu, italskému mediálnímu podnikateli a dřív i premiérovi. „Nemusíme ale chodit tak daleko, měli jsme tady Jiřího Stříbrného (1880−1955), československého politika, ministra a taky majitele bulvárních novin.“

Dalšího „Babiše“ byste našli i ve Velké Británii nebo v USA, a nejen tam. „U nás to ale nakonec dopadlo dobře. Dnes Babiš není ministrem. Znovu to ukazuje, že je náš systém víceméně zdravý,“ dodává Jirák.