Jan Hřebejk: Vždy snažím vybírat herce, co mají charakter a je zábavné na ně koukat

8. duben 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Hřebejk

Má na kontě přes 20 filmů, které si dovedly získat nejen tuzemského diváka, ale prosadily se i za hranicemi. Kam se posunula jeho tvorba a jak vzpomíná na natáčení?

Dobrá komedie musí mít vždy vážný základ. Podle J. Hřebejka je ovšem pro filmového tvůrce ze všeho nejdůležitější, dívat se na věci nezaujatě a čerstvýma očima, protože obecná kritika nemusí být zcela prospěšná.

„Opravdu hlavní je mít od filmu náležitý odstup a k nezaplacení jsou nové, objektivní oči. Když k práci až příliš přilnete, můžete se dopustit řady chyb a nakonec o výsledku rozhodne stejně až divák. Právě on všechny chyby vnímá nejvíce.“

Pomyslnou misku vah mezi špatným a dobrým filmem dovede ovšem neodiskutovatelně naklonit i kvalitní herecké obsazení. Právě intuice na správný výběr tváří je u režiséra J. Hřebejka až pověstná. Co za tímto talentem stojí?

„Víte, ne každý herec se hodí pro konkrétní verzi scénáře. Materiály Petra Jarchovského jsou totiž na samé hranici mezi literaturou a filmem, zejména v dialozích. Vyžadují už značnou míru stylizace, kterou nemohou hrát neherci. Já se vždy snažím vybírat herce, co mají charakter a je zábavné na ně koukat.“

Režisér musí prý také předcházet celé řadě předsudků, zejména v rámci castingů. Nejvíce vypovídajícím příkladem může být např. herec Bolek Polívka. Toho všichni vnímáme zejména jako komika. Přesto se režiséru Vladimíru Michálkovi podařilo nápaditě jej obsadit ve filmu Zapomenuté světlo, a to do role vyloženě vážné. Výsledek byl prý obdivuhodný.

Jan Hřebejk

Odpad město smrt

Poslední film z repertoáru Jana Hřebejka je dílo s názvem Odpad město smrt, který obdržel devět nominací na cenu Český lev 2012. Snímek prý vznikl z obdivu ke komornímu souboru Dušana Pařízka a Davida Jařaba z Divadla Komedie.

„Vždy se mi nesmírně líbila jejich jasně vyprofilovaná dramaturgie. To divadlo bylo pověstné a získalo si své skalní, doslova oddané publikum. O to větší škoda, že už bohužel neexistuje.“ Film prý ale vychází z těch nejlepších tradic souboru a lidé z Divadla Komedie pochopitelně neustále tvoří.

autor: Jan Sklenář
Spustit audio