Jan Fingerland. Po superúterý je jasno – bude to Trump. Nebo Biden
Tak je to jasné. Americké primárky sice ještě neskončily, ale už můžeme počítat s opakováním minulých prezidentských voleb, tedy střetem stávajícího prezidenta Bidena a bývalého prezidenta Trumpa. Tak docela stejná ale situace není.
Oba sice od počátku sbírají volitelské hlasy pro své stranické sjezdy, které je v létě definitivně označí za oficiální kandidáty příslušné strany, ale jejich cesta za tímto cílem není tak hladká, jak si možná představovali.
Čtěte také
Během volebního superúterý se rozhodovalo v obou případech v patnácti různých státech najednou, a jak Biden, tak Trump zvítězili v téměř všech.
Stranická podzemí
Ale ne úplně ve všech, a tam, kde vyhrávali, nevítězili tak drtivě, jak bychom mohli čekat. To se sice v nedávných dějinách dělo také, ale bylo to v případě, že se jednalo o nové uchazeče, kteří čelili silným protikandidátům. Tentokrát se jednalo o stávající nebo bývalé prezidenty, kteří by v této etapě už zdánlivě měli mít cestu k nominaci umetenou.
Biden se nemusel vyrovnávat se silným soupeřem – odstoupení jiného demokratického uchazeče, málo známého Deana Phillipse média sotva zaznamenala. Jde o to, že Joe Biden čelí vzpouře levicové části své strany zejména kvůli své podpoře Izraele.
Čtěte také
Mnozí z účastníků primárek se prezentovali jako „nerozhodnutí“, aby dali najevo, že jejich podporu Biden získá, jen pokud změní politiku. Prezidentovi hrozí, že pokud část demokratických voličů nedorazí z protestu k volbám, pomohou nepřímo Trumpovi zpátky do Bílého domu.
I Donald Trump si možná cestu k nominaci představoval hladší, je přece bývalým prezidentem a lidé jako DeSantis narazili na zeď a odstoupili už před superúterým. Ve hře ovšem zůstala Nikki Haleyová, a to ještě v době, kdy už bylo jasné, že nominaci získat nemůže.
Její setrvání v boji mělo být vzkazem zevnitř strany, že ještě pořád existují jiní republikáni než ti, kteří stojí za Trumpem. To, co se oproti minulým volbám změnilo, je zkušenost s útokem trumpistického davu na Kapitol a četné soudní spory, v nichž je Trump zaangažován. To jsou věci, které, jak se ukazuje, části republikánů nadále vadí a využili příležitosti, aby to dali najevo.
Čtěte také
Čas spojovat a hojit
Trump dostal od svých poradců za úkol usilovat o zacelení ran, místo toho útočil na Haleyovou, a i krátce poté, co už odstoupila z boje, se nezdržel nelichotivých poznámek. Je příznačné, že Haleyová Trumpovi popřála hodně štěstí, ale přímo ho nepodpořila, tak jak to udělal zmíněný Phillips v případě Bidena.
Trumpa sice nakonec jaksi z povinnosti podpořil odstupující dlouholetý lídr senátních republikánů Mitch McConell, který ho dosud kritizoval za jeho podíl na 6. lednu, ale to nemusí stačit.
Trumpovi hrozí, že kvůli své nesmiřitelnosti o část umírněných voličů přijde a – na rozdíl od Bidenem zklamaných demokratů, kteří raději zůstanou doma – tito znepokojení republikáni dokonce Bidena přímo podpoří. Prezident už jim vzkázal, že jejich hlasy vítá. Bude zajímavé za osm měsíců zjistit, kolik z nich mu svůj hlas nakonec dá, do té doby se pravděpodobně ještě hodně stane.
Po tomto superúterý je tedy zřejmé, kdo bude kandidovat, ale o nic méně jasné, kdo v lednu vstoupí do Bílého domu hlavním vchodem, pokud možno bez násilí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
